وَالسَّمَاءِ وَالطَّارِقِ (1)
Při nebi a HVĚZDĚ NOČNÍ |
وَمَا أَدْرَاكَ مَا الطَّارِقُ (2)
A co poví ti, co jest hvězda noční |
النَّجْمُ الثَّاقِبُ (3)
Hvězda pronikavě (zářivá) |
إِن كُلُّ نَفْسٍ لَّمَّا عَلَيْهَا حَافِظٌ (4)
Zajisté každá duše nad sebou strážce má |
فَلْيَنظُرِ الْإِنسَانُ مِمَّ خُلِقَ (5)
Nechť pohlédne jen člověk na to, z čeho stvořen byl |
خُلِقَ مِن مَّاءٍ دَافِقٍ (6)
Stvořen byl z vody vystřiklé |
يَخْرُجُ مِن بَيْنِ الصُّلْبِ وَالتَّرَائِبِ (7)
z prostřed ledví a kostí hrudních vyšlé |
إِنَّهُ عَلَىٰ رَجْعِهِ لَقَادِرٌ (8)
Pročež jistě (Bůh) moc má; by vrátil jej (k životu) |
يَوْمَ تُبْلَى السَّرَائِرُ (9)
v den, kdy zkoumána budou tajemství |
فَمَا لَهُ مِن قُوَّةٍ وَلَا نَاصِرٍ (10)
a kdy síly míti (člověk) nebude, aniž pomocníka |
وَالسَّمَاءِ ذَاتِ الرَّجْعِ (11)
Při nebi, jež se otáčí |
وَالْأَرْضِ ذَاتِ الصَّدْعِ (12)
při zemi, jež se rozpukává |
إِنَّهُ لَقَوْلٌ فَصْلٌ (13)
(přísám, že Korán) zajisté jest slovo rozhodné |
وَمَا هُوَ بِالْهَزْلِ (14)
není Jen žertem (míněno) |
إِنَّهُمْ يَكِيدُونَ كَيْدًا (15)
Oni pak kují léčky své — |
وَأَكِيدُ كَيْدًا (16)
a já též kuji léčky své |
فَمَهِّلِ الْكَافِرِينَ أَمْهِلْهُمْ رُوَيْدًا (17)
Pomalu jednej s nevěrci: poshov jim (ještě) chvilenku |
