وَاللَّيْلِ إِذَا يَغْشَىٰ (1)
Při NOCI, když (temnem) halí |
وَالنَّهَارِ إِذَا تَجَلَّىٰ (2)
a při dnu, když závoj odhalí |
وَمَا خَلَقَ الذَّكَرَ وَالْأُنثَىٰ (3)
a při tom, jenž stvořil mužské a ženské (pohlaví) |
إِنَّ سَعْيَكُمْ لَشَتَّىٰ (4)
zajisté snaha vaše se různí |
فَأَمَّا مَنْ أَعْطَىٰ وَاتَّقَىٰ (5)
Pročež, pokud se týče toho, jenž dává (almužnu) a (Boha) se bojí |
وَصَدَّقَ بِالْحُسْنَىٰ (6)
a víru dává tomu nejkraššímu |
فَسَنُيَسِّرُهُ لِلْيُسْرَىٰ (7)
tomu usnadníme cestu k snadnému |
وَأَمَّا مَن بَخِلَ وَاسْتَغْنَىٰ (8)
Ale pokud se týče lakomce soběstačného |
وَكَذَّبَ بِالْحُسْنَىٰ (9)
jenž lží zove to nejkrašší |
فَسَنُيَسِّرُهُ لِلْعُسْرَىٰ (10)
tomu usnadníme cestu k obtížnému |
وَمَا يُغْنِي عَنْهُ مَالُهُ إِذَا تَرَدَّىٰ (11)
a co prospějí mu statky jeho, když (v peklo) vržen bude |
إِنَّ عَلَيْنَا لَلْهُدَىٰ (12)
Zajisté na nás jest (správné) vedení |
وَإِنَّ لَنَا لَلْآخِرَةَ وَالْأُولَىٰ (13)
neb zajisté nám přináleží moc nad životem budoucím i pozemským |
فَأَنذَرْتُكُمْ نَارًا تَلَظَّىٰ (14)
Pročež varuji vás před ohněm planoucím |
لَا يَصْلَاهَا إِلَّا الْأَشْقَى (15)
v němž bude péci se jen ten nejbídnější |
الَّذِي كَذَّبَ وَتَوَلَّىٰ (16)
ten, jenž zval (to vše) lží a odvracel se |
وَسَيُجَنَّبُهَا الْأَتْقَى (17)
však vzdálen od něho bude bohabojný |
الَّذِي يُؤْتِي مَالَهُ يَتَزَكَّىٰ (18)
jenž rozdává ze jmění svého, aby čistším stal se |
وَمَا لِأَحَدٍ عِندَهُ مِن نِّعْمَةٍ تُجْزَىٰ (19)
a nečiní nikomu dobrodiní proto, aby byl odměněn |
إِلَّا ابْتِغَاءَ وَجْهِ رَبِّهِ الْأَعْلَىٰ (20)
nýbrž jen z touhy po tváři Pána svého nejvyššího |
وَلَسَوْفَ يَرْضَىٰ (21)
A zajisté, že bude spokojen |
