وَالشَّمْسِ وَضُحَاهَا (1)
Při SLUNCI a polední záři jeho |
وَالْقَمَرِ إِذَا تَلَاهَا (2)
a při měsíci, když je následuje |
وَالنَّهَارِ إِذَا جَلَّاهَا (3)
a při dnu, když je odhaluje |
وَاللَّيْلِ إِذَا يَغْشَاهَا (4)
a při noci, když je zahaluje |
وَالسَّمَاءِ وَمَا بَنَاهَا (5)
při nebi a tom, jenž zbudoval je |
وَالْأَرْضِ وَمَا طَحَاهَا (6)
a při zemi a tom, jenž rozprostřel ji |
وَنَفْسٍ وَمَا سَوَّاهَا (7)
při duši a tom, jenž urovnal ji |
فَأَلْهَمَهَا فُجُورَهَا وَتَقْوَاهَا (8)
a hříšnost i bohabojnost vnukl jí |
قَدْ أَفْلَحَ مَن زَكَّاهَا (9)
dobře povede se tomu, jenž čistou udržuje si ji |
وَقَدْ خَابَ مَن دَسَّاهَا (10)
a ztroskotá ten, jenž kazí si ji |
كَذَّبَتْ ثَمُودُ بِطَغْوَاهَا (11)
(Kmen) Tsemúd lhářem nazval (proroka) ve svévoli své |
إِذِ انبَعَثَ أَشْقَاهَا (12)
když nejbídnější vyvstal z nich |
فَقَالَ لَهُمْ رَسُولُ اللَّهِ نَاقَةَ اللَّهِ وَسُقْيَاهَا (13)
tu řekl prorok boží jim: „Velbloudice boží to; nechte ji píti!“ |
فَكَذَّبُوهُ فَعَقَرُوهَا فَدَمْدَمَ عَلَيْهِمْ رَبُّهُم بِذَنبِهِمْ فَسَوَّاهَا (14)
Však lhářem nazvali jej a žíly podřízli jí; i zahladil je Pán jejich za jejich vinu, rovným způsobem |
وَلَا يَخَافُ عُقْبَاهَا (15)
aniž se bojí (toho) následků |
