وَاللَّيْلِ إِذَا يَغْشَىٰ (1) Při NOCI, když (temnem) halí |
وَالنَّهَارِ إِذَا تَجَلَّىٰ (2) a při dnu, když závoj odhalí |
وَمَا خَلَقَ الذَّكَرَ وَالْأُنثَىٰ (3) a při tom, jenž stvořil mužské a ženské (pohlaví) |
إِنَّ سَعْيَكُمْ لَشَتَّىٰ (4) zajisté snaha vaše se různí |
فَأَمَّا مَنْ أَعْطَىٰ وَاتَّقَىٰ (5) Pročež, pokud se týče toho, jenž dává (almužnu) a (Boha) se bojí |
وَصَدَّقَ بِالْحُسْنَىٰ (6) a víru dává tomu nejkraššímu |
فَسَنُيَسِّرُهُ لِلْيُسْرَىٰ (7) tomu usnadníme cestu k snadnému |
وَأَمَّا مَن بَخِلَ وَاسْتَغْنَىٰ (8) Ale pokud se týče lakomce soběstačného |
وَكَذَّبَ بِالْحُسْنَىٰ (9) jenž lží zove to nejkrašší |
فَسَنُيَسِّرُهُ لِلْعُسْرَىٰ (10) tomu usnadníme cestu k obtížnému |
وَمَا يُغْنِي عَنْهُ مَالُهُ إِذَا تَرَدَّىٰ (11) a co prospějí mu statky jeho, když (v peklo) vržen bude |
إِنَّ عَلَيْنَا لَلْهُدَىٰ (12) Zajisté na nás jest (správné) vedení |
وَإِنَّ لَنَا لَلْآخِرَةَ وَالْأُولَىٰ (13) neb zajisté nám přináleží moc nad životem budoucím i pozemským |
فَأَنذَرْتُكُمْ نَارًا تَلَظَّىٰ (14) Pročež varuji vás před ohněm planoucím |
لَا يَصْلَاهَا إِلَّا الْأَشْقَى (15) v němž bude péci se jen ten nejbídnější |
الَّذِي كَذَّبَ وَتَوَلَّىٰ (16) ten, jenž zval (to vše) lží a odvracel se |
وَسَيُجَنَّبُهَا الْأَتْقَى (17) však vzdálen od něho bude bohabojný |
الَّذِي يُؤْتِي مَالَهُ يَتَزَكَّىٰ (18) jenž rozdává ze jmění svého, aby čistším stal se |
وَمَا لِأَحَدٍ عِندَهُ مِن نِّعْمَةٍ تُجْزَىٰ (19) a nečiní nikomu dobrodiní proto, aby byl odměněn |
إِلَّا ابْتِغَاءَ وَجْهِ رَبِّهِ الْأَعْلَىٰ (20) nýbrž jen z touhy po tváři Pána svého nejvyššího |
وَلَسَوْفَ يَرْضَىٰ (21) A zajisté, že bude spokojen |