| اقْرَأْ بِاسْمِ رَبِّكَ الَّذِي خَلَقَ (1) Čti, ve jménu Pána svého, jenž stvořil
 | 
| خَلَقَ الْإِنسَانَ مِنْ عَلَقٍ (2) stvořil člověka z KRVE SRAŽENÉ
 | 
| اقْرَأْ وَرَبُّكَ الْأَكْرَمُ (3) čti, neb Pán tvůj jest nejvýš šlechetný
 | 
| الَّذِي عَلَّمَ بِالْقَلَمِ (4) jenž naučil (psaní) pérem
 | 
| عَلَّمَ الْإِنسَانَ مَا لَمْ يَعْلَمْ (5) naučil člověka, co byl nevěděl
 | 
| كَلَّا إِنَّ الْإِنسَانَ لَيَطْغَىٰ (6) Ale ne; člověk zajisté jest svévolný
 | 
| أَن رَّآهُ اسْتَغْنَىٰ (7) jakmile vidí se soběstačným
 | 
| إِنَّ إِلَىٰ رَبِّكَ الرُّجْعَىٰ (8) Zajisté (však) k Pánu tvému (vede všeho) návrat
 | 
| أَرَأَيْتَ الَّذِي يَنْهَىٰ (9) Co míníš o tom, jenž zbraňuje
 | 
| عَبْدًا إِذَا صَلَّىٰ (10) služebníku (božímu), když modlí se
 | 
| أَرَأَيْتَ إِن كَانَ عَلَى الْهُدَىٰ (11) Co míníš, kdyby raději následoval (pravé) vedení
 | 
| أَوْ أَمَرَ بِالتَّقْوَىٰ (12) neb přikazoval bázeň boží
 | 
| أَرَأَيْتَ إِن كَذَّبَ وَتَوَلَّىٰ (13) Co míníš, když lhářem zval (proroka) a odvrátil se
 | 
| أَلَمْ يَعْلَم بِأَنَّ اللَّهَ يَرَىٰ (14) Což nevěděl, že Bůh zajisté vidí
 | 
| كَلَّا لَئِن لَّمْ يَنتَهِ لَنَسْفَعًا بِالنَّاصِيَةِ (15) Ale ne; nepřestane-li, dojista uchopíme jej za kštici
 | 
| نَاصِيَةٍ كَاذِبَةٍ خَاطِئَةٍ (16) kštici prolhanou, hřešící
 | 
| فَلْيَدْعُ نَادِيَهُ (17) Nechť zavolá pak členy spolku svého
 | 
| سَنَدْعُ الزَّبَانِيَةَ (18) my zavoláme strážce pekelné
 | 
| كَلَّا لَا تُطِعْهُ وَاسْجُدْ وَاقْتَرِب ۩ (19) Ale ne: neposlouchej ho, však na tvář svou padej a (k Bohu) se přibližuj
 |