﴿قُل لَّآ أَجِدُ فِي مَآ أُوحِيَ إِلَيَّ مُحَرَّمًا عَلَىٰ طَاعِمٖ يَطۡعَمُهُۥٓ إِلَّآ أَن يَكُونَ مَيۡتَةً أَوۡ دَمٗا مَّسۡفُوحًا أَوۡ لَحۡمَ خِنزِيرٖ فَإِنَّهُۥ رِجۡسٌ أَوۡ فِسۡقًا أُهِلَّ لِغَيۡرِ ٱللَّهِ بِهِۦۚ فَمَنِ ٱضۡطُرَّ غَيۡرَ بَاغٖ وَلَا عَادٖ فَإِنَّ رَبَّكَ غَفُورٞ رَّحِيمٞ ﴾
[الأنعَام: 145]
U re: “Lengolong leo ke le senoletsoeng ha ke e-so fumane hona le nama e hanetsoeng ho jeoa ke ea ikhethetseng ho eja, kantle le haeba e le nama ea phoofolo e shoeleng, kapa bobete, kapa nama ea kolobe – hobane nama e joalo ke linyonts’a – ebile hape ho sa hloekang ke nama ea phoofolo e entsoeng sehlabelo kapa e hlabiloeng ka lebitso le leng le ka thoko ho la Allah. Empa haeba hona le ea tlangoang ke mabaka, empa e se ka ho etsa ts’ito, kapa hona ho tlola meeli, Mong`a hau U ts’oarela-khafetsa, e bile O khaphatseha mohau
ترجمة: قل لا أجد في ما أوحي إلي محرما على طاعم يطعمه إلا, باللغة السوتو
﴿قل لا أجد في ما أوحي إلي محرما على طاعم يطعمه إلا﴾ [الأنعَام: 145]