﴿وَإِذۡ قَالَ مُوسَىٰ لِقَوۡمِهِۦ يَٰقَوۡمِ إِنَّكُمۡ ظَلَمۡتُمۡ أَنفُسَكُم بِٱتِّخَاذِكُمُ ٱلۡعِجۡلَ فَتُوبُوٓاْ إِلَىٰ بَارِئِكُمۡ فَٱقۡتُلُوٓاْ أَنفُسَكُمۡ ذَٰلِكُمۡ خَيۡرٞ لَّكُمۡ عِندَ بَارِئِكُمۡ فَتَابَ عَلَيۡكُمۡۚ إِنَّهُۥ هُوَ ٱلتَّوَّابُ ٱلرَّحِيمُ ﴾
[البَقَرَة: 54]
Uye (rangarirai) apo Musa akati kuvanhu vake: “Imi vanhu vangu! Zvirokwazvo, makazvitadzira pachenyu moga nokutora kwenyu chiumbwa chemhuru (sechinamatwa). Naizvozvo kumbirai ruregerero kuMusiki wenyu, mozviuraya pachenyu (vasina mhosva vachiuraya vane mhosva pakati penyu), kudaro kwakakunakirai imi pamberi peMusiki wenyu (Allah)” Saka vakava vanotambira ruregero rwenyu. Zvechokwadi, ndivo voga vanogamuchira zvikumbiro zvenyu, avo vane tsitsi zhinji
ترجمة: وإذ قال موسى لقومه ياقوم إنكم ظلمتم أنفسكم باتخاذكم العجل فتوبوا إلى, باللغة الشونا
﴿وإذ قال موسى لقومه ياقوم إنكم ظلمتم أنفسكم باتخاذكم العجل فتوبوا إلى﴾ [البَقَرَة: 54]