﴿وَرَٰوَدَتۡهُ ٱلَّتِي هُوَ فِي بَيۡتِهَا عَن نَّفۡسِهِۦ وَغَلَّقَتِ ٱلۡأَبۡوَٰبَ وَقَالَتۡ هَيۡتَ لَكَۚ قَالَ مَعَاذَ ٱللَّهِۖ إِنَّهُۥ رَبِّيٓ أَحۡسَنَ مَثۡوَايَۖ إِنَّهُۥ لَا يُفۡلِحُ ٱلظَّٰلِمُونَ ﴾
[يُوسُف: 23]
Uye iye (mukadzi), mumba make maakange ari (Josefa), akada kuita zvakaipa naye, uye akavhara misuwo uye akati: “Huya pano, iwe.” Iye akati: “Ndinokumbira rudziviriro kubva kuna Allah! Zvirokwazvo, iye (murume wako) ndimambo vangu! Vakaita kuti kugara kwangu kuve kwakanaka! (Nokudaro handimbofi ndakamurasisa). Zvirokwazvo, vaiti vezvakaipa havafi vakabudirira.”
ترجمة: وراودته التي هو في بيتها عن نفسه وغلقت الأبواب وقالت هيت لك, باللغة الشونا
﴿وراودته التي هو في بيتها عن نفسه وغلقت الأبواب وقالت هيت لك﴾ [يُوسُف: 23]