| سَأَلَ سَائِلٌ بِعَذَابٍ وَاقِعٍ (1) Žádal žadatel, by náhlý trest |
| لِّلْكَافِرِينَ لَيْسَ لَهُ دَافِعٌ (2) na nevěřící paď: nikdo (pak) nezbrání |
| مِّنَ اللَّهِ ذِي الْمَعَارِجِ (3) (seslání) jeho Bohem, Pánem STUPÁTEK |
| تَعْرُجُ الْمَلَائِكَةُ وَالرُّوحُ إِلَيْهِ فِي يَوْمٍ كَانَ مِقْدَارُهُ خَمْسِينَ أَلْفَ سَنَةٍ (4) (po nichž) stoupají andělé a duch vzhůru k němu v průběhu dne, jehož délka jest padesát tisíc let |
| فَاصْبِرْ صَبْرًا جَمِيلًا (5) Pročež vyčkej s trpělivostí krásnou |
| إِنَّهُمْ يَرَوْنَهُ بَعِيدًا (6) oni vidí den onen daleký |
| وَنَرَاهُ قَرِيبًا (7) však my vidíme jej blízkým |
| يَوْمَ تَكُونُ السَّمَاءُ كَالْمُهْلِ (8) v den, kdy nebe bude jak mosaz roztavená |
| وَتَكُونُ الْجِبَالُ كَالْعِهْنِ (9) a hory budou jak vločky vlny (rudé) |
| وَلَا يَسْأَلُ حَمِيمٌ حَمِيمًا (10) kdy nebude dotazovati se přítel vřelý přítele |
| يُبَصَّرُونَهُمْ ۚ يَوَدُّ الْمُجْرِمُ لَوْ يَفْتَدِي مِنْ عَذَابِ يَوْمِئِذٍ بِبَنِيهِ (11) ač hledět budou jeden na druhého. Rád by provinilec v den onen vykoupil se z trestu dětmi svými |
| وَصَاحِبَتِهِ وَأَخِيهِ (12) a družkou svou, a bratrem svým |
| وَفَصِيلَتِهِ الَّتِي تُؤْوِيهِ (13) a příbuznými, již chrání ho |
| وَمَن فِي الْأَرْضِ جَمِيعًا ثُمَّ يُنجِيهِ (14) a obyvateli země všechněmi, kdyby pak spasilo jej to |
| كَلَّا ۖ إِنَّهَا لَظَىٰ (15) Však nikoliv! Neb výheň |
| نَزَّاعَةً لِّلشَّوَىٰ (16) chopivši (je) za lebku |
| تَدْعُو مَنْ أَدْبَرَ وَتَوَلَّىٰ (17) zvát bude ty, kdož zády obrátili se a odcházeli |
| وَجَمَعَ فَأَوْعَىٰ (18) a (statky) hromadili a schraňovali |
| ۞ إِنَّ الْإِنسَانَ خُلِقَ هَلُوعًا (19) Zajisť člověk stvořen byl prchlým |
| إِذَا مَسَّهُ الشَّرُّ جَزُوعًا (20) když zlo dotkne se jej, jest rozčilen |
| وَإِذَا مَسَّهُ الْخَيْرُ مَنُوعًا (21) a když dobro se jej dotkne, zpupným jest |
| إِلَّا الْمُصَلِّينَ (22) vyjma těch, kdož modlí se |
| الَّذِينَ هُمْ عَلَىٰ صَلَاتِهِمْ دَائِمُونَ (23) kdož v modlitbě své stálí jsou |
| وَالَّذِينَ فِي أَمْوَالِهِمْ حَقٌّ مَّعْلُومٌ (24) a v nichž jmění vždy jest podíl určený |
| لِّلسَّائِلِ وَالْمَحْرُومِ (25) pro prosícího a pro odvrženého |
| وَالَّذِينَ يُصَدِّقُونَ بِيَوْمِ الدِّينِ (26) a kdož věří v den poslední |
| وَالَّذِينَ هُم مِّنْ عَذَابِ رَبِّهِم مُّشْفِقُونَ (27) a kdož před trestem Pána svého bázní chvějí se |
| إِنَّ عَذَابَ رَبِّهِمْ غَيْرُ مَأْمُونٍ (28) neb není, kdo před trestem Pána jejich byl by bezpečen — |
| وَالَّذِينَ هُمْ لِفُرُوجِهِمْ حَافِظُونَ (29) a kdož pohlavní údy své ostříhají |
| إِلَّا عَلَىٰ أَزْوَاجِهِمْ أَوْ مَا مَلَكَتْ أَيْمَانُهُمْ فَإِنَّهُمْ غَيْرُ مَلُومِينَ (30) vyjma s manželkami svými a otrokyněmi: (pak) zajisté viny nemají |
| فَمَنِ ابْتَغَىٰ وَرَاءَ ذَٰلِكَ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الْعَادُونَ (31) a kdo žádost svou nese dále toho, ti přestupníky jsou; — |
| وَالَّذِينَ هُمْ لِأَمَانَاتِهِمْ وَعَهْدِهِمْ رَاعُونَ (32) a kdož věci svěřené jim, jakož i závazky své věrně zachovávají |
| وَالَّذِينَ هُم بِشَهَادَاتِهِمْ قَائِمُونَ (33) a kdož při svědectví svém pevně stojí |
| وَالَّذِينَ هُمْ عَلَىٰ صَلَاتِهِمْ يُحَافِظُونَ (34) a kdož (dobu) modliteb svých pevně ostříhají |
| أُولَٰئِكَ فِي جَنَّاتٍ مُّكْرَمُونَ (35) tito v zahradách (ráje) budou poctěni |
| فَمَالِ الَّذِينَ كَفَرُوا قِبَلَكَ مُهْطِعِينَ (36) Co stalo se tedy oněm, kdož neuvěřili, že horempádem běží před tebou |
| عَنِ الْيَمِينِ وَعَنِ الشِّمَالِ عِزِينَ (37) z prava i z leva shluknuti |
| أَيَطْمَعُ كُلُّ امْرِئٍ مِّنْهُمْ أَن يُدْخَلَ جَنَّةَ نَعِيمٍ (38) Snad přeje si jedenkaždý z nich, aby uveden byl do zahrad rozkoše |
| كَلَّا ۖ إِنَّا خَلَقْنَاهُم مِّمَّا يَعْلَمُونَ (39) Nikoliv. My stvořili jsme je, z čeho dobře vědí |
| فَلَا أُقْسِمُ بِرَبِّ الْمَشَارِقِ وَالْمَغَارِبِ إِنَّا لَقَادِرُونَ (40) Není třeba mi přisáhnout při Pánu východů a západů, že máme moc |
| عَلَىٰ أَن نُّبَدِّلَ خَيْرًا مِّنْهُمْ وَمَا نَحْنُ بِمَسْبُوقِينَ (41) abychom zaměnili je lepšími jich: v tom předejíti se nedáme |
| فَذَرْهُمْ يَخُوضُوا وَيَلْعَبُوا حَتَّىٰ يُلَاقُوا يَوْمَهُمُ الَّذِي يُوعَدُونَ (42) Pročež nech je, ať baví se, a hrají si, až potkají den svůj, jenž jest jim slibován |
| يَوْمَ يَخْرُجُونَ مِنَ الْأَجْدَاثِ سِرَاعًا كَأَنَّهُمْ إِلَىٰ نُصُبٍ يُوفِضُونَ (43) den, kdy vyběhnou z hrobů svých ve spěchu, jako by pod prapory se hrnuli |
| خَاشِعَةً أَبْصَارُهُمْ تَرْهَقُهُمْ ذِلَّةٌ ۚ ذَٰلِكَ الْيَوْمُ الَّذِي كَانُوا يُوعَدُونَ (44) se zrakem sklopeným, hanou pokryti. Toto jest den, jenž byl jim slibován |