| وَالذَّارِيَاتِ ذَرْوًا (1) Při ROZPTYLUJICÍCH rozptylováním |
| فَالْحَامِلَاتِ وِقْرًا (2) a břímě nesoucích |
| فَالْجَارِيَاتِ يُسْرًا (3) a lehce plynoucích |
| فَالْمُقَسِّمَاتِ أَمْرًا (4) a dle rozkazu rozdělujících |
| إِنَّمَا تُوعَدُونَ لَصَادِقٌ (5) (přisahám, že) co slibováno jest vám, zajisté jest pravdivo |
| وَإِنَّ الدِّينَ لَوَاقِعٌ (6) a že (den) súčtování přijde nezvratně |
| وَالسَّمَاءِ ذَاتِ الْحُبُكِ (7) Při nebi plném (hvězdných) drah |
| إِنَّكُمْ لَفِي قَوْلٍ مُّخْتَلِفٍ (8) věru řeč vedete rozličnou |
| يُؤْفَكُ عَنْهُ مَنْ أُفِكَ (9) odvrácen od ní bude ten, jenž byl odvrácen |
| قُتِلَ الْخَرَّاصُونَ (10) Nechť pobiti jsou lháři |
| الَّذِينَ هُمْ فِي غَمْرَةٍ سَاهُونَ (11) kdož v hloubi (nevědomosti) své jsou lhostejni |
| يَسْأَلُونَ أَيَّانَ يَوْمُ الدِّينِ (12) a táží se: „Kdy přijde ten den súčtování?“ |
| يَوْمَ هُمْ عَلَى النَّارِ يُفْتَنُونَ (13) V den ten na ohni budou zkoušeni |
| ذُوقُوا فِتْنَتَكُمْ هَٰذَا الَّذِي كُنتُم بِهِ تَسْتَعْجِلُونَ (14) „Okuste této zkoušky své, již uspíšiti chtěli jste!“ |
| إِنَّ الْمُتَّقِينَ فِي جَنَّاتٍ وَعُيُونٍ (15) Však bohabojní v zahradách budou a u pramenů |
| آخِذِينَ مَا آتَاهُمْ رَبُّهُمْ ۚ إِنَّهُمْ كَانُوا قَبْلَ ذَٰلِكَ مُحْسِنِينَ (16) při-jímajíce to, co dal jim Pán jejich za to, že předtím dobře činili |
| كَانُوا قَلِيلًا مِّنَ اللَّيْلِ مَا يَهْجَعُونَ (17) jen málo v noci spávali |
| وَبِالْأَسْحَارِ هُمْ يَسْتَغْفِرُونَ (18) z jitra za odpuštění prosili |
| وَفِي أَمْوَالِهِمْ حَقٌّ لِّلسَّائِلِ وَالْمَحْرُومِ (19) ze statků svých patřičný podíl prosícím a odvrženým dávali |
| وَفِي الْأَرْضِ آيَاتٌ لِّلْمُوقِنِينَ (20) Na zemi znamení jsou pevně věřícím |
| وَفِي أَنفُسِكُمْ ۚ أَفَلَا تُبْصِرُونَ (21) i ve vás samých: což neprohlédnete |
| وَفِي السَّمَاءِ رِزْقُكُمْ وَمَا تُوعَدُونَ (22) A na nebi výživa jest vaše a to, co slíbeno jest vám |
| فَوَرَبِّ السَّمَاءِ وَالْأَرْضِ إِنَّهُ لَحَقٌّ مِّثْلَ مَا أَنَّكُمْ تَنطِقُونَ (23) a při Pánu nebes a země přisahám: pravda jest to, jako že mluvíte |
| هَلْ أَتَاكَ حَدِيثُ ضَيْفِ إِبْرَاهِيمَ الْمُكْرَمِينَ (24) Zdaž došla tě pověst o hostech Abrahama poctěných |
| إِذْ دَخَلُوا عَلَيْهِ فَقَالُوا سَلَامًا ۖ قَالَ سَلَامٌ قَوْمٌ مُّنكَرُونَ (25) když přišli k němu a řekli: „Pokoj tobě,“ a řekl: „Pokoj vám! — Jsou lidé to neznámí.“ |
| فَرَاغَ إِلَىٰ أَهْلِهِ فَجَاءَ بِعِجْلٍ سَمِينٍ (26) I poodešel k rodině své a přinesl tele krmené |
| فَقَرَّبَهُ إِلَيْهِمْ قَالَ أَلَا تَأْكُلُونَ (27) a předložil jim je, řka: „Zdaž nepojíte snad?“ |
| فَأَوْجَسَ مِنْهُمْ خِيفَةً ۖ قَالُوا لَا تَخَفْ ۖ وَبَشَّرُوهُ بِغُلَامٍ عَلِيمٍ (28) A zachvěl se před nimi bázní; oni pak řekli: „Neboj se“ a oznámili mu narození mládce moudrého |
| فَأَقْبَلَتِ امْرَأَتُهُ فِي صَرَّةٍ فَصَكَّتْ وَجْهَهَا وَقَالَتْ عَجُوزٌ عَقِيمٌ (29) I přišla žena jeho; vzkřikla a udeřivši se v tvář svou, řekla: „Stařena (jsem již) neplodná.“ |
| قَالُوا كَذَٰلِكِ قَالَ رَبُّكِ ۖ إِنَّهُ هُوَ الْحَكِيمُ الْعَلِيمُ (30) Řekli, „Tak řekl Pán tvůj; on zajisté vševědoucí jest a moudrý.“ |
| ۞ قَالَ فَمَا خَطْبُكُمْ أَيُّهَا الْمُرْسَلُونَ (31) Řekl (Abraham): „A jaký jest cíl váš, ó poslové?“ |
| قَالُوا إِنَّا أُرْسِلْنَا إِلَىٰ قَوْمٍ مُّجْرِمِينَ (32) Řekli: „Zajistéť posláni jsme k lidu provinilému |
| لِنُرْسِلَ عَلَيْهِمْ حِجَارَةً مِّن طِينٍ (33) abychom seslali naň kamení z hlíny (pálené) |
| مُّسَوَّمَةً عِندَ رَبِّكَ لِلْمُسْرِفِينَ (34) u Pána tvého jmény výstředníků znamenané.“ |
| فَأَخْرَجْنَا مَن كَانَ فِيهَا مِنَ الْمُؤْمِنِينَ (35) A vyvedli jsme ven z města věřící |
| فَمَا وَجَدْنَا فِيهَا غَيْرَ بَيْتٍ مِّنَ الْمُسْلِمِينَ (36) však nalezli jsme v něm jen jeden dům, kde (lidé) odevzdáni byli do vůle boží |
| وَتَرَكْنَا فِيهَا آيَةً لِّلَّذِينَ يَخَافُونَ الْعَذَابَ الْأَلِيمَ (37) a zanechali jsme v něm znamení pro ty, kdož bojí se trestu bolestného |
| وَفِي مُوسَىٰ إِذْ أَرْسَلْنَاهُ إِلَىٰ فِرْعَوْنَ بِسُلْطَانٍ مُّبِينٍ (38) A (též) v Mojžíšovi, když poslali jsme jej k Faraonovi s mocí zjevnou |
| فَتَوَلَّىٰ بِرُكْنِهِ وَقَالَ سَاحِرٌ أَوْ مَجْنُونٌ (39) však odvrátil se on i přední lidu jeho, řka: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý!“ |
| فَأَخَذْنَاهُ وَجُنُودَهُ فَنَبَذْنَاهُمْ فِي الْيَمِّ وَهُوَ مُلِيمٌ (40) I zachvátili jsme jej i vojska jeho a vmetli jsme je v moře; neb byl hoden pohany |
| وَفِي عَادٍ إِذْ أَرْسَلْنَا عَلَيْهِمُ الرِّيحَ الْعَقِيمَ (41) A též v (lidu) 'Ád, když poslali jsme naň vichr ničivý |
| مَا تَذَرُ مِن شَيْءٍ أَتَتْ عَلَيْهِ إِلَّا جَعَلَتْهُ كَالرَّمِيمِ (42) jenž neponechal ničeho v cestě své, aniž by nebyl v prach to obrátil |
| وَفِي ثَمُودَ إِذْ قِيلَ لَهُمْ تَمَتَّعُوا حَتَّىٰ حِينٍ (43) A v (lidu) Tsemúd, když řečeno mu bylo: „Těšte se z požitků svých dočasně!“ |
| فَعَتَوْا عَنْ أَمْرِ رَبِّهِمْ فَأَخَذَتْهُمُ الصَّاعِقَةُ وَهُمْ يَنظُرُونَ (44) Však protivili se rozkazu Pána svého a zachvátil je vichr bouřný, ani naň hleděli |
| فَمَا اسْتَطَاعُوا مِن قِيَامٍ وَمَا كَانُوا مُنتَصِرِينَ (45) A nebyli s to, udržeti se v stoje, aniž si pomoci |
| وَقَوْمَ نُوحٍ مِّن قَبْلُ ۖ إِنَّهُمْ كَانُوا قَوْمًا فَاسِقِينَ (46) A v (lidu) Noemově, před nimi, neb lidem byl prostopášným |
| وَالسَّمَاءَ بَنَيْنَاهَا بِأَيْدٍ وَإِنَّا لَمُوسِعُونَ (47) A nebesa zbudovali jsme vlastnoručně a dali velký rozsah (jim) |
| وَالْأَرْضَ فَرَشْنَاهَا فَنِعْمَ الْمَاهِدُونَ (48) a zemi (jak koberec) jsme rozprostřeli: jak krásně byla námi rozložena |
| وَمِن كُلِّ شَيْءٍ خَلَقْنَا زَوْجَيْنِ لَعَلَّكُمْ تَذَكَّرُونَ (49) A všechny věci stvořili jsme v párech, abyste si toho byli pamětlivi |
| فَفِرُّوا إِلَى اللَّهِ ۖ إِنِّي لَكُم مِّنْهُ نَذِيرٌ مُّبِينٌ (50) Utíkejte se tedy k Bohu: jáť pak zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným |
| وَلَا تَجْعَلُوا مَعَ اللَّهِ إِلَٰهًا آخَرَ ۖ إِنِّي لَكُم مِّنْهُ نَذِيرٌ مُّبِينٌ (51) A nečiňte (si) s Bohem bohů jiných: jáť zajisté jsem vám od něho varovatelem zjevným |
| كَذَٰلِكَ مَا أَتَى الَّذِينَ مِن قَبْلِهِم مِّن رَّسُولٍ إِلَّا قَالُوا سَاحِرٌ أَوْ مَجْنُونٌ (52) Stejně tak, kdykoli přišel k těm, již před nimi byli, prorok, řekli jen: „Kouzelník to, neb (duchem) posedlý.“ |
| أَتَوَاصَوْا بِهِ ۚ بَلْ هُمْ قَوْمٌ طَاغُونَ (53) Dávají si to navzájem dědictvím? Ano, lid jest to svévolný |
| فَتَوَلَّ عَنْهُمْ فَمَا أَنتَ بِمَلُومٍ (54) I odvrať se od nich, nebude ti to zazlíváno |
| وَذَكِّرْ فَإِنَّ الذِّكْرَىٰ تَنفَعُ الْمُؤْمِنِينَ (55) však napomínej, neb zajisté napomenutí prospěje věřícím |
| وَمَا خَلَقْتُ الْجِنَّ وَالْإِنسَ إِلَّا لِيَعْبُدُونِ (56) A stvořil jsem Džinny a lidi jen proto, aby mne uctívali |
| مَا أُرِيدُ مِنْهُم مِّن رِّزْقٍ وَمَا أُرِيدُ أَن يُطْعِمُونِ (57) Nežádám si od nich výživy, aniž žádám si, aby mně jídlo dávali |
| إِنَّ اللَّهَ هُوَ الرَّزَّاقُ ذُو الْقُوَّةِ الْمَتِينُ (58) Zajisté Bůh jest Živitel silný, pevný |
| فَإِنَّ لِلَّذِينَ ظَلَمُوا ذَنُوبًا مِّثْلَ ذَنُوبِ أَصْحَابِهِمْ فَلَا يَسْتَعْجِلُونِ (59) Nepravostným pak zajisté připadne stejný úděl, jaký připadl rovným jim předtím: nechť tedy na mne nepospíchají |
| فَوَيْلٌ لِّلَّذِينَ كَفَرُوا مِن يَوْمِهِمُ الَّذِي يُوعَدُونَ (60) A běda těm, kdož neuvěřili, přede dnem soudu jejich, jenž slíben jest jim |