| وَالْعَادِيَاتِ ضَبْحًا (1) Při OŘÍCH supících |
| فَالْمُورِيَاتِ قَدْحًا (2) a jiskry sršících |
| فَالْمُغِيرَاتِ صُبْحًا (3) při z rána útočících |
| فَأَثَرْنَ بِهِ نَقْعًا (4) a prach tím vydeptávajících |
| فَوَسَطْنَ بِهِ جَمْعًا (5) a střed voje tím prorážejících |
| إِنَّ الْإِنسَانَ لِرَبِّهِ لَكَنُودٌ (6) Zajisté člověk vůči Pánu svému jest nevděčný |
| وَإِنَّهُ عَلَىٰ ذَٰلِكَ لَشَهِيدٌ (7) a zajisté sám toho jest svědkem |
| وَإِنَّهُ لِحُبِّ الْخَيْرِ لَشَدِيدٌ (8) neb v pravdě statků (světa) velkým jest milovníkem |
| ۞ أَفَلَا يَعْلَمُ إِذَا بُعْثِرَ مَا فِي الْقُبُورِ (9) Což neví, že když rozrušeno bude to, co v hrobech jest |
| وَحُصِّلَ مَا فِي الصُّدُورِ (10) a kdy zjeveno bude, co nitra skrývají |
| إِنَّ رَبَّهُم بِهِمْ يَوْمَئِذٍ لَّخَبِيرٌ (11) že Pán jejich v den onen bude dobře o nich zpraven |