الم (1)
Alif. Lám. Mím |
غُلِبَتِ الرُّومُ (2)
Poraženi byli Řekové |
فِي أَدْنَى الْأَرْضِ وَهُم مِّن بَعْدِ غَلَبِهِمْ سَيَغْلِبُونَ (3)
v blízkosti naší země: však po porážce své budou zase vítězi |
فِي بِضْعِ سِنِينَ ۗ لِلَّهِ الْأَمْرُ مِن قَبْلُ وَمِن بَعْدُ ۚ وَيَوْمَئِذٍ يَفْرَحُ الْمُؤْمِنُونَ (4)
za několik let. Bohu přináleží rozsouzení, před i po (každé události). A v den onen rozradují se věřící |
بِنَصْرِ اللَّهِ ۚ يَنصُرُ مَن يَشَاءُ ۖ وَهُوَ الْعَزِيزُ الرَّحِيمُ (5)
nad (vítězstvím) z pomoci Boha: pomáháť Bůh, komu chce, neb on mocný jest, slitovný |
وَعْدَ اللَّهِ ۖ لَا يُخْلِفُ اللَّهُ وَعْدَهُ وَلَٰكِنَّ أَكْثَرَ النَّاسِ لَا يَعْلَمُونَ (6)
Toto jest slib Boha a Bůh nikdy nebéře zpět slibu svého, však většina lidí není si toho vědoma |
يَعْلَمُونَ ظَاهِرًا مِّنَ الْحَيَاةِ الدُّنْيَا وَهُمْ عَنِ الْآخِرَةِ هُمْ غَافِلُونَ (7)
Znají pouze po zevnějšku život pozemský a vůči životu budoucímu jsou lhostejní |
أَوَلَمْ يَتَفَكَّرُوا فِي أَنفُسِهِم ۗ مَّا خَلَقَ اللَّهُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضَ وَمَا بَيْنَهُمَا إِلَّا بِالْحَقِّ وَأَجَلٍ مُّسَمًّى ۗ وَإِنَّ كَثِيرًا مِّنَ النَّاسِ بِلِقَاءِ رَبِّهِمْ لَكَافِرُونَ (8)
Zdaž nerozvažovali sami v duchu, že Bůh nestvořil nebesa a zemi, a vše, což mezi oběma jest, leda v opravdovosti a pouze až do lhůty předurčené? Však zajisté mnoho lidí v setkání s Pánem svým nevěří |
أَوَلَمْ يَسِيرُوا فِي الْأَرْضِ فَيَنظُرُوا كَيْفَ كَانَ عَاقِبَةُ الَّذِينَ مِن قَبْلِهِمْ ۚ كَانُوا أَشَدَّ مِنْهُمْ قُوَّةً وَأَثَارُوا الْأَرْضَ وَعَمَرُوهَا أَكْثَرَ مِمَّا عَمَرُوهَا وَجَاءَتْهُمْ رُسُلُهُم بِالْبَيِّنَاتِ ۖ فَمَا كَانَ اللَّهُ لِيَظْلِمَهُمْ وَلَٰكِن كَانُوا أَنفُسَهُمْ يَظْلِمُونَ (9)
Zdaž necestovali v zemi a neviděli, jaký byl konec těch před nimi, kteří byli mocnější jich silou? Rozbrázdili zemi a zalidnili ji ve větším počtu, než jakým oni zalidňují ji: a přišli k nim poslové naši s jasnými důkazy. A nebyl to Bůh, jenž bezpráví jim učinil, nýbrž oni sobě samým bezpráví učinili |
ثُمَّ كَانَ عَاقِبَةَ الَّذِينَ أَسَاءُوا السُّوأَىٰ أَن كَذَّبُوا بِآيَاتِ اللَّهِ وَكَانُوا بِهَا يَسْتَهْزِئُونَ (10)
A konec těch, již páchali zlo, zlý byl: neboť zajisté vylhanými nazývali znamení naše a žert si z nich tropili |
اللَّهُ يَبْدَأُ الْخَلْقَ ثُمَّ يُعِيدُهُ ثُمَّ إِلَيْهِ تُرْجَعُونَ (11)
Bůh vzbuzuje stvoření a pak dává mu navraceti se k němu: a pak všichni navráceni k němu budete |
وَيَوْمَ تَقُومُ السَّاعَةُ يُبْلِسُ الْمُجْرِمُونَ (12)
A v den, kdy nastane hodina (soudu), oněmí provinilci |
وَلَمْ يَكُن لَّهُم مِّن شُرَكَائِهِمْ شُفَعَاءُ وَكَانُوا بِشُرَكَائِهِمْ كَافِرِينَ (13)
a nebude jim mezi těmi, jež spolčovali (s Bohem) přímluvců: oni pak budou tyto společníky své zapírati |
وَيَوْمَ تَقُومُ السَّاعَةُ يَوْمَئِذٍ يَتَفَرَّقُونَ (14)
A v den, kdy nastane hodina (soudu), v den ten budou lidé od sebe rozděleni |
فَأَمَّا الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ فَهُمْ فِي رَوْضَةٍ يُحْبَرُونَ (15)
a pokud se týče těch, kdož uvěřili a konali dobré skutky, ti v květnaté lučině radovati se budou |
وَأَمَّا الَّذِينَ كَفَرُوا وَكَذَّبُوا بِآيَاتِنَا وَلِقَاءِ الْآخِرَةِ فَأُولَٰئِكَ فِي الْعَذَابِ مُحْضَرُونَ (16)
a pokud se týče těch, kdož neuvěřili a vylhanými nazývali znamení naše, jakož i setkání v životě budoucím, ti trestu svému odevzdáni budou |
فَسُبْحَانَ اللَّهِ حِينَ تُمْسُونَ وَحِينَ تُصْبِحُونَ (17)
Chvála budiž tedy Bohu za chvil večerních i za chvil ranních |
وَلَهُ الْحَمْدُ فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ وَعَشِيًّا وَحِينَ تُظْهِرُونَ (18)
a jemu patří chvála na nebi i na zemi: když noc nadchází i za chvil poledních |
يُخْرِجُ الْحَيَّ مِنَ الْمَيِّتِ وَيُخْرِجُ الْمَيِّتَ مِنَ الْحَيِّ وَيُحْيِي الْأَرْضَ بَعْدَ مَوْتِهَا ۚ وَكَذَٰلِكَ تُخْرَجُونَ (19)
On vyvádí živé z mrtvých a vyvádí mrtvé z živých: a oživuje zemi zmrtvělou — a tak i vy z mrtvých vyvedeni budete |
وَمِنْ آيَاتِهِ أَنْ خَلَقَكُم مِّن تُرَابٍ ثُمَّ إِذَا أَنتُم بَشَرٌ تَنتَشِرُونَ (20)
A ze znamení jeho jest, že stvořil vás z prachu: a pak, hle, jste lidmi rozptýlenými |
وَمِنْ آيَاتِهِ أَنْ خَلَقَ لَكُم مِّنْ أَنفُسِكُمْ أَزْوَاجًا لِّتَسْكُنُوا إِلَيْهَا وَجَعَلَ بَيْنَكُم مَّوَدَّةً وَرَحْمَةً ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَاتٍ لِّقَوْمٍ يَتَفَكَّرُونَ (21)
A ze znamení jeho jest, že stvořil vám z vás samých manželky, abyste obývali s nimi: a učinil mezi vámi lásku a soucitnost: v tomto zajisté znamení jest pro lid přemýšlivý |
وَمِنْ آيَاتِهِ خَلْقُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ وَاخْتِلَافُ أَلْسِنَتِكُمْ وَأَلْوَانِكُمْ ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَاتٍ لِّلْعَالِمِينَ (22)
A ze znamení jeho jest, že stvořil nebe a zemi a rozmanitost jazyků vašich i pletí vašich: v tomto zajisté znamení jsou veškerenstvu |
وَمِنْ آيَاتِهِ مَنَامُكُم بِاللَّيْلِ وَالنَّهَارِ وَابْتِغَاؤُكُم مِّن فَضْلِهِ ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَاتٍ لِّقَوْمٍ يَسْمَعُونَ (23)
A ze znamení jeho jest spánek váš v noci a za dne snažení vaše po docílení (podílu) z milosti jeho: zajisté v tomto znamení jsou lidem slyšícím |
وَمِنْ آيَاتِهِ يُرِيكُمُ الْبَرْقَ خَوْفًا وَطَمَعًا وَيُنَزِّلُ مِنَ السَّمَاءِ مَاءً فَيُحْيِي بِهِ الْأَرْضَ بَعْدَ مَوْتِهَا ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَاتٍ لِّقَوْمٍ يَعْقِلُونَ (24)
A ze znamení jeho jest, že ukazuje vám blesk pro strach a naději: a sesílá s nebe vodu, jíž oživuje zemi zmrtvělou: zajisté v tomto znamení jsou pro lid chápavý |
وَمِنْ آيَاتِهِ أَن تَقُومَ السَّمَاءُ وَالْأَرْضُ بِأَمْرِهِ ۚ ثُمَّ إِذَا دَعَاكُمْ دَعْوَةً مِّنَ الْأَرْضِ إِذَا أَنتُمْ تَخْرُجُونَ (25)
A ze znamení jeho, jest, že udržují se v stálosti nebe i země z rozkazu jeho: a pak když vyzve vás výzvou k vystoupení ze země, hle, ven z ní vyjdete |
وَلَهُ مَن فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۖ كُلٌّ لَّهُ قَانِتُونَ (26)
Jemu přináleží, cožkoliv na nebi jest i na zemi: vše před ním poníženo jest |
وَهُوَ الَّذِي يَبْدَأُ الْخَلْقَ ثُمَّ يُعِيدُهُ وَهُوَ أَهْوَنُ عَلَيْهِ ۚ وَلَهُ الْمَثَلُ الْأَعْلَىٰ فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۚ وَهُوَ الْعَزِيزُ الْحَكِيمُ (27)
On to jest, jenž vzbuzuje stvoření a pak dává mu navrátiti se k němu: a to přesnadné jest mu. Jemu přináleží, aby přirovnáván byl ke všemu nejvyššímu na nebi i na zemi: a on mocný jest, moudrý |
ضَرَبَ لَكُم مَّثَلًا مِّنْ أَنفُسِكُمْ ۖ هَل لَّكُم مِّن مَّا مَلَكَتْ أَيْمَانُكُم مِّن شُرَكَاءَ فِي مَا رَزَقْنَاكُمْ فَأَنتُمْ فِيهِ سَوَاءٌ تَخَافُونَهُمْ كَخِيفَتِكُمْ أَنفُسَكُمْ ۚ كَذَٰلِكَ نُفَصِّلُ الْآيَاتِ لِقَوْمٍ يَعْقِلُونَ (28)
Činí vám podobenství vzatá z vás samých: zdaž máte z těch, jichž zmocnila se pravice vaše, společníky v tom, čímž obdařili jsme vás, rovným dílem? Zdaž stejné rozpaky cítíte vůči nim, jako mezi sebou? Takovýmto způsobem vysvětlujeme znamení svá lidu chápavému |
بَلِ اتَّبَعَ الَّذِينَ ظَلَمُوا أَهْوَاءَهُم بِغَيْرِ عِلْمٍ ۖ فَمَن يَهْدِي مَنْ أَضَلَّ اللَّهُ ۖ وَمَا لَهُم مِّن نَّاصِرِينَ (29)
Jistě, že ne: však nepravostní následují choutky své, z nevědomosti: a kdo uvede na cestu pravou toho, jejž Bůh zavedl v blud? Jim nebude pomocníků |
فَأَقِمْ وَجْهَكَ لِلدِّينِ حَنِيفًا ۚ فِطْرَتَ اللَّهِ الَّتِي فَطَرَ النَّاسَ عَلَيْهَا ۚ لَا تَبْدِيلَ لِخَلْقِ اللَّهِ ۚ ذَٰلِكَ الدِّينُ الْقَيِّمُ وَلَٰكِنَّ أَكْثَرَ النَّاسِ لَا يَعْلَمُونَ (30)
Pozdvihni tedy tvář svou věrně k víře, jež ústavou jest Boha, pro kterou byl ustavil lidi: není změny ve stvoření božím. Tato víra jest nepřeměnná, však většina lidí není si toho vědoma |
۞ مُنِيبِينَ إِلَيْهِ وَاتَّقُوهُ وَأَقِيمُوا الصَّلَاةَ وَلَا تَكُونُوا مِنَ الْمُشْرِكِينَ (31)
Obracejte se (tedy) k Bohu a bojte se ho: a zachovávejte modlitbu, a nepatřte k mnohobožcům |
مِنَ الَّذِينَ فَرَّقُوا دِينَهُمْ وَكَانُوا شِيَعًا ۖ كُلُّ حِزْبٍ بِمَا لَدَيْهِمْ فَرِحُونَ (32)
k těm, kdož rozštěpili se v náboženství svém a rozdělili na strany: každá strana svým vlastním názorem se holedbajíc |
وَإِذَا مَسَّ النَّاسَ ضُرٌّ دَعَوْا رَبَّهُم مُّنِيبِينَ إِلَيْهِ ثُمَّ إِذَا أَذَاقَهُم مِّنْهُ رَحْمَةً إِذَا فَرِيقٌ مِّنْهُم بِرَبِّهِمْ يُشْرِكُونَ (33)
Když dotkne se lidí protivenství, volají k Pánu svému, obráceni k němu: pak, když dal okusiti jim milosrdenství svého, hle, část jich s Pánem svým (jiná božstva) spolčují |
لِيَكْفُرُوا بِمَا آتَيْنَاهُمْ ۚ فَتَمَتَّعُوا فَسَوْفَ تَعْلَمُونَ (34)
zapírajíce tak to, co dali jsme jim. Jen radujte se z požitků vezdejších — však zvíte |
أَمْ أَنزَلْنَا عَلَيْهِمْ سُلْطَانًا فَهُوَ يَتَكَلَّمُ بِمَا كَانُوا بِهِ يُشْرِكُونَ (35)
Zdaž seslali jsme jim nějaké zmocnění, jež mluvilo by o tom, co spolčují (s Bohem) |
وَإِذَا أَذَقْنَا النَّاسَ رَحْمَةً فَرِحُوا بِهَا ۖ وَإِن تُصِبْهُمْ سَيِّئَةٌ بِمَا قَدَّمَتْ أَيْدِيهِمْ إِذَا هُمْ يَقْنَطُونَ (36)
A když dáme okusiti lidem milosrdenství svého, radují se z něho: však když postihne je něco zlého za to, co byli před tím činili, hle, beznadějní jsou |
أَوَلَمْ يَرَوْا أَنَّ اللَّهَ يَبْسُطُ الرِّزْقَ لِمَن يَشَاءُ وَيَقْدِرُ ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَاتٍ لِّقَوْمٍ يُؤْمِنُونَ (37)
Což neviděli, že Bůh v hojnosti skýtá darů svých, komu chce, aneb odměňuje je? Zajisté v tomto znamení jsou pro lid věřící |
فَآتِ ذَا الْقُرْبَىٰ حَقَّهُ وَالْمِسْكِينَ وَابْنَ السَّبِيلِ ۚ ذَٰلِكَ خَيْرٌ لِّلَّذِينَ يُرِيدُونَ وَجْهَ اللَّهِ ۖ وَأُولَٰئِكَ هُمُ الْمُفْلِحُونَ (38)
I dávej příbuzným svým, což patří jim: a taktéž nuzným a počestným: toť lepším jest pro ty, kdož žádají si tváře boží a tito jsou, jimž dobře povede se |
وَمَا آتَيْتُم مِّن رِّبًا لِّيَرْبُوَ فِي أَمْوَالِ النَّاسِ فَلَا يَرْبُو عِندَ اللَّهِ ۖ وَمَا آتَيْتُم مِّن زَكَاةٍ تُرِيدُونَ وَجْهَ اللَّهِ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الْمُضْعِفُونَ (39)
Cokoliv dáte na lichvu, aby tím lichvařeno bylo se jměním lidí, nebude lichvou rozmnoženo u Boha: však cokoliv dáte na (povinnou) almužnu, žádajíce si tváře boží — tito jsou ti, jimž zdvojnásobeno bude |
اللَّهُ الَّذِي خَلَقَكُمْ ثُمَّ رَزَقَكُمْ ثُمَّ يُمِيتُكُمْ ثُمَّ يُحْيِيكُمْ ۖ هَلْ مِن شُرَكَائِكُم مَّن يَفْعَلُ مِن ذَٰلِكُم مِّن شَيْءٍ ۚ سُبْحَانَهُ وَتَعَالَىٰ عَمَّا يُشْرِكُونَ (40)
Bůh jest to, jenž stvořil vás, pak živil vás, pak dá vám zemříti, pak vzkřísí vás. Zdaž který ze společníků vašich jest s to, aby učinil s vámi v nejmenším cos podobného? Chválen budiž (Bůh) a daleko povýšen nad to, co spolčují s ním |
ظَهَرَ الْفَسَادُ فِي الْبَرِّ وَالْبَحْرِ بِمَا كَسَبَتْ أَيْدِي النَّاسِ لِيُذِيقَهُم بَعْضَ الَّذِي عَمِلُوا لَعَلَّهُمْ يَرْجِعُونَ (41)
Objevila se spoušť na souši i na moři za to, co vykonaly ruce lidí, aby dala jim okusiti část výsledků činů jejich, aby tak snad (k Bohu) se obrátili |
قُلْ سِيرُوا فِي الْأَرْضِ فَانظُرُوا كَيْفَ كَانَ عَاقِبَةُ الَّذِينَ مِن قَبْلُ ۚ كَانَ أَكْثَرُهُم مُّشْرِكِينَ (42)
Rci: „Procházejte zemí a vizte jaký byl konec těch před vámi, z nichž většina byla mnohobožná.“ |
فَأَقِمْ وَجْهَكَ لِلدِّينِ الْقَيِّمِ مِن قَبْلِ أَن يَأْتِيَ يَوْمٌ لَّا مَرَدَّ لَهُ مِنَ اللَّهِ ۖ يَوْمَئِذٍ يَصَّدَّعُونَ (43)
I pozdvihni tvář svou k víře bezezměnné, dříve než přijde den od Boha, jejž nelze odvrátiti: v den ten na dva tábory rozděleni budou |
مَن كَفَرَ فَعَلَيْهِ كُفْرُهُ ۖ وَمَنْ عَمِلَ صَالِحًا فَلِأَنفُسِهِمْ يَمْهَدُونَ (44)
ten, kdož neuvěřil, nesoucí břímě nevíry své: a ten, kdož konal dobro, chystající si místo pohovení |
لِيَجْزِيَ الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ مِن فَضْلِهِ ۚ إِنَّهُ لَا يُحِبُّ الْكَافِرِينَ (45)
aby tak Bůh mohl odměniti ty, kteří uvěřili a konali dobré skutky, z milosti své, neboť on nemiluje nevěřících |
وَمِنْ آيَاتِهِ أَن يُرْسِلَ الرِّيَاحَ مُبَشِّرَاتٍ وَلِيُذِيقَكُم مِّن رَّحْمَتِهِ وَلِتَجْرِيَ الْفُلْكُ بِأَمْرِهِ وَلِتَبْتَغُوا مِن فَضْلِهِ وَلَعَلَّكُمْ تَشْكُرُونَ (46)
A ze znamení jeho jest, že posílá větry s radostnou zvěstí, aby okusiti dal vám milosrdenství svého, aby lodi mohly býti hnány z rozkazu jeho, abyste mohli dobývati si (podílu) z milosti jeho, a abyste možná mu byli vděčni |
وَلَقَدْ أَرْسَلْنَا مِن قَبْلِكَ رُسُلًا إِلَىٰ قَوْمِهِمْ فَجَاءُوهُم بِالْبَيِّنَاتِ فَانتَقَمْنَا مِنَ الَّذِينَ أَجْرَمُوا ۖ وَكَانَ حَقًّا عَلَيْنَا نَصْرُ الْمُؤْمِنِينَ (47)
A již před tebou poslali jsme proroky k lidu jejich i přinesli jim jasné důkazy a pomstu vykonali jsme na provinilcích; příslušelo nám pak, abychom pomohli věřícím |
اللَّهُ الَّذِي يُرْسِلُ الرِّيَاحَ فَتُثِيرُ سَحَابًا فَيَبْسُطُهُ فِي السَّمَاءِ كَيْفَ يَشَاءُ وَيَجْعَلُهُ كِسَفًا فَتَرَى الْوَدْقَ يَخْرُجُ مِنْ خِلَالِهِ ۖ فَإِذَا أَصَابَ بِهِ مَن يَشَاءُ مِنْ عِبَادِهِ إِذَا هُمْ يَسْتَبْشِرُونَ (48)
Bůh jest to, jenž posílá větry, které dují v mračno: a rozděluje Bůh toto po obloze, jak chce, a trhá je v kusy: a pak vidíš déšť, an vychází ze středu jeho: a když dá padnouti mu na které chce ze služebníků svých, ajhle, tu radují se |
وَإِن كَانُوا مِن قَبْلِ أَن يُنَزَّلَ عَلَيْهِم مِّن قَبْلِهِ لَمُبْلِسِينَ (49)
třebaže před tím, než byl seslán na ně, trvali v beznaději |
فَانظُرْ إِلَىٰ آثَارِ رَحْمَتِ اللَّهِ كَيْفَ يُحْيِي الْأَرْضَ بَعْدَ مَوْتِهَا ۚ إِنَّ ذَٰلِكَ لَمُحْيِي الْمَوْتَىٰ ۖ وَهُوَ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ قَدِيرٌ (50)
I viz tedy stopy milosrdenství božího: jak obživuje zemi zmrtvělou! Takto i Křisitelem jest mrtvých, neb on nade všemi věcmi moc má |
وَلَئِنْ أَرْسَلْنَا رِيحًا فَرَأَوْهُ مُصْفَرًّا لَّظَلُّوا مِن بَعْدِهِ يَكْفُرُونَ (51)
Však kdybychom poslali vichr a oni shlédli (obilí své) sežloutlé jím, tu setrvávali by poté v zatvrzelosti své |
فَإِنَّكَ لَا تُسْمِعُ الْمَوْتَىٰ وَلَا تُسْمِعُ الصُّمَّ الدُّعَاءَ إِذَا وَلَّوْا مُدْبِرِينَ (52)
Ty pak zajisté nedokážeš, aby slyšeli mrtví, aniž aby slyšeli hluší volání, když odvracejí se zády svými odcházejíce |
وَمَا أَنتَ بِهَادِ الْعُمْيِ عَن ضَلَالَتِهِمْ ۖ إِن تُسْمِعُ إِلَّا مَن يُؤْمِنُ بِآيَاتِنَا فَهُم مُّسْلِمُونَ (53)
Aniž dokážeš vésti slepé od bloudění jejich: zmůžeš jen, aby slyšeli ti, kdož věří ve znamení naše a odevzdáni jsou do vůle boží |
۞ اللَّهُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن ضَعْفٍ ثُمَّ جَعَلَ مِن بَعْدِ ضَعْفٍ قُوَّةً ثُمَّ جَعَلَ مِن بَعْدِ قُوَّةٍ ضَعْفًا وَشَيْبَةً ۚ يَخْلُقُ مَا يَشَاءُ ۖ وَهُوَ الْعَلِيمُ الْقَدِيرُ (54)
Bůh to jest, jenž stvořil vás slabé, po slabosti pak dal vám sílu, a po síle pak opět učiní vás slabými a šedovlasými. Bůh tvoří, co chce, a on vševědoucí jest, mocný |
وَيَوْمَ تَقُومُ السَّاعَةُ يُقْسِمُ الْمُجْرِمُونَ مَا لَبِثُوا غَيْرَ سَاعَةٍ ۚ كَذَٰلِكَ كَانُوا يُؤْفَكُونَ (55)
A v den, kdy nastane hodina (soudu), přisahati budou provinilci, že dleli pouze hodinu v zemi, tak kdysi lhali (za živa) |
وَقَالَ الَّذِينَ أُوتُوا الْعِلْمَ وَالْإِيمَانَ لَقَدْ لَبِثْتُمْ فِي كِتَابِ اللَّهِ إِلَىٰ يَوْمِ الْبَعْثِ ۖ فَهَٰذَا يَوْمُ الْبَعْثِ وَلَٰكِنَّكُمْ كُنتُمْ لَا تَعْلَمُونَ (56)
A řeknou ti, jimž dáno bylo vědění a víra: „Dleli jste tam, jak psáno jest v Knize boží, do dne zmrtvýchvstání: a tento jest den zmrtvýchvstání; však vy nebyli jste si toho vědomi.“ |
فَيَوْمَئِذٍ لَّا يَنفَعُ الَّذِينَ ظَلَمُوا مَعْذِرَتُهُمْ وَلَا هُمْ يُسْتَعْتَبُونَ (57)
U den onen neprospěje nepravostným omluva jejich, aniž o smíření s Bohem žádáni budou |
وَلَقَدْ ضَرَبْنَا لِلنَّاسِ فِي هَٰذَا الْقُرْآنِ مِن كُلِّ مَثَلٍ ۚ وَلَئِن جِئْتَهُم بِآيَةٍ لَّيَقُولَنَّ الَّذِينَ كَفَرُوا إِنْ أَنتُمْ إِلَّا مُبْطِلُونَ (58)
A nyní učinili jsme lidem v tomto Koránu všeho druhu podobenství: a kdyby předvedeno bylo jim znamení dojista řekli by ti, kdož neuvěřili: „Vyť pouze jste šejdíři.“ |
كَذَٰلِكَ يَطْبَعُ اللَّهُ عَلَىٰ قُلُوبِ الَّذِينَ لَا يَعْلَمُونَ (59)
Takovýmto způsobem zapečeťuje Bůh srdce těch, kdož nevědí |
فَاصْبِرْ إِنَّ وَعْدَ اللَّهِ حَقٌّ ۖ وَلَا يَسْتَخِفَّنَّكَ الَّذِينَ لَا يُوقِنُونَ (60)
I vytrvej v trpělivosti, neboť slib Boha pravdivý jest: a nechť nezviklají tě obavou ti, již (ve víře) nejisti jsou |
