تَبَارَكَ الَّذِي بِيَدِهِ الْمُلْكُ وَهُوَ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ قَدِيرٌ (1)
Požehnán budiž ten, v jehož ruce jest PANSTVÍ a jenž nade všemi věcmi moc má |
الَّذِي خَلَقَ الْمَوْتَ وَالْحَيَاةَ لِيَبْلُوَكُمْ أَيُّكُمْ أَحْسَنُ عَمَلًا ۚ وَهُوَ الْعَزِيزُ الْغَفُورُ (2)
jenž stvořil smrt i život, aby vyzkoušel vás a zvěděl kdo nejlepší bude konati (skutky): a on mocný jest, odpouštějící |
الَّذِي خَلَقَ سَبْعَ سَمَاوَاتٍ طِبَاقًا ۖ مَّا تَرَىٰ فِي خَلْقِ الرَّحْمَٰنِ مِن تَفَاوُتٍ ۖ فَارْجِعِ الْبَصَرَ هَلْ تَرَىٰ مِن فُطُورٍ (3)
Jenž stvořil sedmero nebes v poschodích (nad sebou): neshlédneš ve stvoření Milosrdného pochybení! Pohlédni tedy znovu; zda uvidíš(nejmenší) skuliny |
ثُمَّ ارْجِعِ الْبَصَرَ كَرَّتَيْنِ يَنقَلِبْ إِلَيْكَ الْبَصَرُ خَاسِئًا وَهُوَ حَسِيرٌ (4)
Pak pohlédni znovu ještě dvakrát: navrátí se pohled tvůj k tobě zmátožen a znaven |
وَلَقَدْ زَيَّنَّا السَّمَاءَ الدُّنْيَا بِمَصَابِيحَ وَجَعَلْنَاهَا رُجُومًا لِّلشَّيَاطِينِ ۖ وَأَعْتَدْنَا لَهُمْ عَذَابَ السَّعِيرِ (5)
Ozdobili jsme pak nebe nejspodnější svítilnami a učinili jsme tyto kamenovadlem zlých duchů, pro něž schystali jsme trest plamene |
وَلِلَّذِينَ كَفَرُوا بِرَبِّهِمْ عَذَابُ جَهَنَّمَ ۖ وَبِئْسَ الْمَصِيرُ (6)
A těm, kdož neuvěřili v Pána svého (schystán) jest trest pekla a špatný to bude cesty cíl |
إِذَا أُلْقُوا فِيهَا سَمِعُوا لَهَا شَهِيقًا وَهِيَ تَفُورُ (7)
Když vrháni budou do něho, budou slyšet řev jeho, jak vříti bude |
تَكَادُ تَمَيَّزُ مِنَ الْغَيْظِ ۖ كُلَّمَا أُلْقِيَ فِيهَا فَوْجٌ سَأَلَهُمْ خَزَنَتُهَا أَلَمْ يَأْتِكُمْ نَذِيرٌ (8)
a málem praskati bude rozlíceností. Pokaždé, když vržen do něho bude houf (nevěrců), tázati se jich budou strážcové jeho: „Což nepřišel vám varovatel?“ |
قَالُوا بَلَىٰ قَدْ جَاءَنَا نَذِيرٌ فَكَذَّبْنَا وَقُلْنَا مَا نَزَّلَ اللَّهُ مِن شَيْءٍ إِنْ أَنتُمْ إِلَّا فِي ضَلَالٍ كَبِيرٍ (9)
Řeknou: ,,Ano, přišel nám varovatel, však lhářem nazvali jsme (jej) a řekli jsme: ,Ničeho neseslal Bůh!‘ Vyť pouze jste v bludu velkém!“ |
وَقَالُوا لَوْ كُنَّا نَسْمَعُ أَوْ نَعْقِلُ مَا كُنَّا فِي أَصْحَابِ السَّعِيرِ (10)
Řeknou (dále): ,Kdybychom byli naslouchali, aneb pochopili, nebyli bychom mezi obyvateli plamene.“ |
فَاعْتَرَفُوا بِذَنبِهِمْ فَسُحْقًا لِّأَصْحَابِ السَّعِيرِ (11)
I doznají vinu svou, však: „Pryč odtud, obyvatelé plamene!“ |
إِنَّ الَّذِينَ يَخْشَوْنَ رَبَّهُم بِالْغَيْبِ لَهُم مَّغْفِرَةٌ وَأَجْرٌ كَبِيرٌ (12)
Zajisté pak těm, kdož bojí se Pána svého v skrytosti, (dáno) bude odpuštění a odměna velká |
وَأَسِرُّوا قَوْلَكُمْ أَوِ اجْهَرُوا بِهِ ۖ إِنَّهُ عَلِيمٌ بِذَاتِ الصُّدُورِ (13)
Ať tajná jest řeč vaše, ať veřejná, zajisté Bůh ví, co skrývají nitra |
أَلَا يَعْلَمُ مَنْ خَلَقَ وَهُوَ اللَّطِيفُ الْخَبِيرُ (14)
Ó zajisté, ví to On jenž stvořil (vše), neb On prozíravý jest, (o všem) zpraven |
هُوَ الَّذِي جَعَلَ لَكُمُ الْأَرْضَ ذَلُولًا فَامْشُوا فِي مَنَاكِبِهَا وَكُلُوا مِن رِّزْقِهِ ۖ وَإِلَيْهِ النُّشُورُ (15)
Onť, jest to, jenž učinil vám zemi srovnanou: pročež choďte po (širých) bocích jejích a pojídejte z výživy (jím dané): k němu pak (povede) vzkříšení |
أَأَمِنتُم مَّن فِي السَّمَاءِ أَن يَخْسِفَ بِكُمُ الْأَرْضَ فَإِذَا هِيَ تَمُورُ (16)
Zdaž jste si jisti, že ten jenž na nebi jest, nerozpoltí pod vámi zemi? A hle, již hýbe se |
أَمْ أَمِنتُم مَّن فِي السَّمَاءِ أَن يُرْسِلَ عَلَيْكُمْ حَاصِبًا ۖ فَسَتَعْلَمُونَ كَيْفَ نَذِيرِ (17)
Anebo jisti jste si, že ten, jenž na nebi jest, nepošle na vás vichr bouřný? Pak, zvíte jaké jest varování mé |
وَلَقَدْ كَذَّبَ الَّذِينَ مِن قَبْلِهِمْ فَكَيْفَ كَانَ نَكِيرِ (18)
Však již ti kteří byli před nimi lháři nazývali (proroky): a jaký byl hněv můj |
أَوَلَمْ يَرَوْا إِلَى الطَّيْرِ فَوْقَهُمْ صَافَّاتٍ وَيَقْبِضْنَ ۚ مَا يُمْسِكُهُنَّ إِلَّا الرَّحْمَٰنُ ۚ إِنَّهُ بِكُلِّ شَيْءٍ بَصِيرٌ (19)
Což neviděli ptactvo nad sebou, ano stře a stahuje křídla svá - a kdo jiný (tak) udržuje je, leda Milosrdný? Onť zajisté všechny věci obzírá |
أَمَّنْ هَٰذَا الَّذِي هُوَ جُندٌ لَّكُمْ يَنصُرُكُم مِّن دُونِ الرَّحْمَٰنِ ۚ إِنِ الْكَافِرُونَ إِلَّا فِي غُرُورٍ (20)
Kdo jest ten jenž jako celé vojsko vám může pomoci, leda Milosrdný? Zajisté nevěřící jsou v klamu (bludném) |
أَمَّنْ هَٰذَا الَّذِي يَرْزُقُكُمْ إِنْ أَمْسَكَ رِزْقَهُ ۚ بَل لَّجُّوا فِي عُتُوٍّ وَنُفُورٍ (21)
Kdo jest ten, jenž může živiti vás, odejme-li On výživu svou? A přece setrvávají ve svém vzdoru a prchání |
أَفَمَن يَمْشِي مُكِبًّا عَلَىٰ وَجْهِهِ أَهْدَىٰ أَمَّن يَمْشِي سَوِيًّا عَلَىٰ صِرَاطٍ مُّسْتَقِيمٍ (22)
Zdaž ten, jenž jde, plaze se na tváři své, lépe jest veden než ten, jenž jde zpříma na stezce přímé |
قُلْ هُوَ الَّذِي أَنشَأَكُمْ وَجَعَلَ لَكُمُ السَّمْعَ وَالْأَبْصَارَ وَالْأَفْئِدَةَ ۖ قَلِيلًا مَّا تَشْكُرُونَ (23)
Rci: „Onť jest to, jenž dal vzniknouti vám a učinil vám sluch a zrak a srdce: jak málo vděčni jste!“ |
قُلْ هُوَ الَّذِي ذَرَأَكُمْ فِي الْأَرْضِ وَإِلَيْهِ تُحْشَرُونَ (24)
Rci: „On jest to, který rozsel vás po zemi a k němu budete shromážděni.“ |
وَيَقُولُونَ مَتَىٰ هَٰذَا الْوَعْدُ إِن كُنتُمْ صَادِقِينَ (25)
A říkají: „Kdy naplní se onen slib? Rcete, jste-li pravdomluvnými.“ |
قُلْ إِنَّمَا الْعِلْمُ عِندَ اللَّهِ وَإِنَّمَا أَنَا نَذِيرٌ مُّبِينٌ (26)
Rci: „Vědomost o tom jest jen u Boha: jáť pouze jsem varovatelem zjevným.“ |
فَلَمَّا رَأَوْهُ زُلْفَةً سِيئَتْ وُجُوهُ الَّذِينَ كَفَرُوا وَقِيلَ هَٰذَا الَّذِي كُنتُم بِهِ تَدَّعُونَ (27)
A když spatří (trest) an blíží se, zasmuší se tváře těch, kdož neuvěřili, a bude řečeno jim: ,,Totoť jest, co na sebe jste svolávali.“ |
قُلْ أَرَأَيْتُمْ إِنْ أَهْلَكَنِيَ اللَّهُ وَمَن مَّعِيَ أَوْ رَحِمَنَا فَمَن يُجِيرُ الْكَافِرِينَ مِنْ عَذَابٍ أَلِيمٍ (28)
Rci: „Co míníte? Ať již zahladí Bůh mne a ty, kdož se mnou jsou, aneb slituje se nad námi - kdo chrání nevěřící před trestem bolestným?“ |
قُلْ هُوَ الرَّحْمَٰنُ آمَنَّا بِهِ وَعَلَيْهِ تَوَكَّلْنَا ۖ فَسَتَعْلَمُونَ مَنْ هُوَ فِي ضَلَالٍ مُّبِينٍ (29)
Rci: „Onť jest Milosrdný: uvěřili jsme v něho a na něho spoléháme: vy seznáte pak, kdo nalézal se v bludu zjevném.“ |
قُلْ أَرَأَيْتُمْ إِنْ أَصْبَحَ مَاؤُكُمْ غَوْرًا فَمَن يَأْتِيكُم بِمَاءٍ مَّعِينٍ (30)
Rci: „Co míníte? Kdyby z jitra vody vaše vsákly se do země - kdo dá vám vodu pramenitou?“ |
