| سُورَةٌ أَنزَلْنَاهَا وَفَرَضْنَاهَا وَأَنزَلْنَا فِيهَا آيَاتٍ بَيِّنَاتٍ لَّعَلَّكُمْ تَذَكَّرُونَ (1) Toto jest súra, kterou seslali jsme a učinili povinnou: a seslali jsme v ní znamení jasná, abyste si je připomínali |
| الزَّانِيَةُ وَالزَّانِي فَاجْلِدُوا كُلَّ وَاحِدٍ مِّنْهُمَا مِائَةَ جَلْدَةٍ ۖ وَلَا تَأْخُذْكُم بِهِمَا رَأْفَةٌ فِي دِينِ اللَّهِ إِن كُنتُمْ تُؤْمِنُونَ بِاللَّهِ وَالْيَوْمِ الْآخِرِ ۖ وَلْيَشْهَدْ عَذَابَهُمَا طَائِفَةٌ مِّنَ الْمُؤْمِنِينَ (2) Smilnici a smilníka zbičujete každého z nich stem ran bičem: a nechť soucit s nimi nepřevládne ve vás nad vyplněním nařízení božích, věříte-li v Boha a v den poslední. A nechť trestu jejich svědkem jest skupina věřících |
| الزَّانِي لَا يَنكِحُ إِلَّا زَانِيَةً أَوْ مُشْرِكَةً وَالزَّانِيَةُ لَا يَنكِحُهَا إِلَّا زَانٍ أَوْ مُشْرِكٌ ۚ وَحُرِّمَ ذَٰلِكَ عَلَى الْمُؤْمِنِينَ (3) Smilník nesmí bráti si za ženu leda smilnici aneb modloslužebnici: a smilnici nesmí si bráti za manželku leda smilník aneb modloslužebník. Takovéto sňatky pak zakázány jsou věřícím |
| وَالَّذِينَ يَرْمُونَ الْمُحْصَنَاتِ ثُمَّ لَمْ يَأْتُوا بِأَرْبَعَةِ شُهَدَاءَ فَاجْلِدُوهُمْ ثَمَانِينَ جَلْدَةً وَلَا تَقْبَلُوا لَهُمْ شَهَادَةً أَبَدًا ۚ وَأُولَٰئِكَ هُمُ الْفَاسِقُونَ (4) Ty, kdož vrhají podezření na ženy počestné a nemohou pak předvésti čtvero svědků, zbičujte osmdesáti ranami bičem a nepřijímejte svědectví jejich nikdy poté: tito zajisté jsou pohoršlivci |
| إِلَّا الَّذِينَ تَابُوا مِن بَعْدِ ذَٰلِكَ وَأَصْلَحُوا فَإِنَّ اللَّهَ غَفُورٌ رَّحِيمٌ (5) Vyjma těch, kteří káli se poté a polepšili: Bůh zajisté velkým jest v odpouštění, slitovným |
| وَالَّذِينَ يَرْمُونَ أَزْوَاجَهُمْ وَلَمْ يَكُن لَّهُمْ شُهَدَاءُ إِلَّا أَنفُسُهُمْ فَشَهَادَةُ أَحَدِهِمْ أَرْبَعُ شَهَادَاتٍ بِاللَّهِ ۙ إِنَّهُ لَمِنَ الصَّادِقِينَ (6) Ti, kdož vrhají (podezření) na manželky své a nemají svědků, vyjma sebe samých, svědectvím dají čtvero dosvědčení při Bohu, že mluví pravdu |
| وَالْخَامِسَةُ أَنَّ لَعْنَتَ اللَّهِ عَلَيْهِ إِن كَانَ مِنَ الْكَاذِبِينَ (7) a pátým dají svolání prokletí Boha na sebe, v případě, že by byli mluvili lež |
| وَيَدْرَأُ عَنْهَا الْعَذَابَ أَن تَشْهَدَ أَرْبَعَ شَهَادَاتٍ بِاللَّهِ ۙ إِنَّهُ لَمِنَ الْكَاذِبِينَ (8) Však odvrátí od ženy trest čtvernásobné dosvědčení při Bohu, že muž její lže |
| وَالْخَامِسَةَ أَنَّ غَضَبَ اللَّهِ عَلَيْهَا إِن كَانَ مِنَ الصَّادِقِينَ (9) a za páté, svolání hněvu božího na sebe, v případě, že on byl by mluvil pravdu |
| وَلَوْلَا فَضْلُ اللَّهِ عَلَيْكُمْ وَرَحْمَتُهُ وَأَنَّ اللَّهَ تَوَّابٌ حَكِيمٌ (10) Nebýti pak milosti boží nad vámi a milosrdenství jeho, (ztrestal by vás ihned): však Bůh rád popřává sluchu kajícným a jest moudrý |
| إِنَّ الَّذِينَ جَاءُوا بِالْإِفْكِ عُصْبَةٌ مِّنكُمْ ۚ لَا تَحْسَبُوهُ شَرًّا لَّكُم ۖ بَلْ هُوَ خَيْرٌ لَّكُمْ ۚ لِكُلِّ امْرِئٍ مِّنْهُم مَّا اكْتَسَبَ مِنَ الْإِثْمِ ۚ وَالَّذِي تَوَلَّىٰ كِبْرَهُ مِنْهُمْ لَهُ عَذَابٌ عَظِيمٌ (11) Zajisté pak ti, kteří vzbudili (onu) lež, byli jednou tlupou z vás: však nepovažujte to za zlo pro sebe, naopak, jest to dobré pro vás. Jedenkaždý muž z nich obdrží, co patři mu po zásluze dle viny jeho, a tomu z nich, jenž vzal na se zveličiti (lež onu), připadne trest velký |
| لَّوْلَا إِذْ سَمِعْتُمُوهُ ظَنَّ الْمُؤْمِنُونَ وَالْمُؤْمِنَاتُ بِأَنفُسِهِمْ خَيْرًا وَقَالُوا هَٰذَا إِفْكٌ مُّبِينٌ (12) Proč nesmýšleli věřící mužové a ženy, když slyšeli jste o tom, v nitrech svých dobře (o té věci), řkouce: „Totoť zajisté lež jest zjevná?“ |
| لَّوْلَا جَاءُوا عَلَيْهِ بِأَرْبَعَةِ شُهَدَاءَ ۚ فَإِذْ لَمْ يَأْتُوا بِالشُّهَدَاءِ فَأُولَٰئِكَ عِندَ اللَّهِ هُمُ الْكَاذِبُونَ (13) Proč nepřivedli (pomlouvači) čtvero svědků k dosvědčení toho? A ježto nemohli přivésti čtvero svědků, u Boha lživými jsou |
| وَلَوْلَا فَضْلُ اللَّهِ عَلَيْكُمْ وَرَحْمَتُهُ فِي الدُّنْيَا وَالْآخِرَةِ لَمَسَّكُمْ فِي مَا أَفَضْتُمْ فِيهِ عَذَابٌ عَظِيمٌ (14) A nebýti milosti boží nad vámi a milosrdenství jeho ve světě tomto i v budoucím, byl by postihl vás za to, co rozhlásili jste, trest velký |
| إِذْ تَلَقَّوْنَهُ بِأَلْسِنَتِكُمْ وَتَقُولُونَ بِأَفْوَاهِكُم مَّا لَيْسَ لَكُم بِهِ عِلْمٌ وَتَحْسَبُونَهُ هَيِّنًا وَهُوَ عِندَ اللَّهِ عَظِيمٌ (15) když roznášeli jste to jazyky svými a když mluvili jste ústy svými to, o čem neměli jste vědomosti, považujíce to za věc malou, ač u Boha věcí velkou jest to |
| وَلَوْلَا إِذْ سَمِعْتُمُوهُ قُلْتُم مَّا يَكُونُ لَنَا أَن نَّتَكَلَّمَ بِهَٰذَا سُبْحَانَكَ هَٰذَا بُهْتَانٌ عَظِيمٌ (16) Proč, když slyšeli jste to, neřekli jste spíše: „Nepřísluší nám, abychom rokovali o tom? Při slávě tvé, Bože, toto jest pomluva velká!“ |
| يَعِظُكُمُ اللَّهُ أَن تَعُودُوا لِمِثْلِهِ أَبَدًا إِن كُنتُم مُّؤْمِنِينَ (17) Napomíná vás pak Bůh, abyste nevrátili se k něčemu podobnému nikdy, jste-li věřícími |
| وَيُبَيِّنُ اللَّهُ لَكُمُ الْآيَاتِ ۚ وَاللَّهُ عَلِيمٌ حَكِيمٌ (18) A objasňuje vám Bůh znamení svá: neb Bůh vševědoucí jest a moudrý |
| إِنَّ الَّذِينَ يُحِبُّونَ أَن تَشِيعَ الْفَاحِشَةُ فِي الَّذِينَ آمَنُوا لَهُمْ عَذَابٌ أَلِيمٌ فِي الدُّنْيَا وَالْآخِرَةِ ۚ وَاللَّهُ يَعْلَمُ وَأَنتُمْ لَا تَعْلَمُونَ (19) Zajisté pak těm, kdož jsou rádi, aby šířila se špatná pověst o těch, kdož uvěřili, určen bude trest bolestný ve světě tomto i v budoucím: Bůh pak ví, však vy nevíte |
| وَلَوْلَا فَضْلُ اللَّهِ عَلَيْكُمْ وَرَحْمَتُهُ وَأَنَّ اللَّهَ رَءُوفٌ رَّحِيمٌ (20) A nebýti milosti boží nad vámi a milosrdenství jeho, (byl by vás ztrestal): však Bůh laskavý jest a slitovný |
| ۞ يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تَتَّبِعُوا خُطُوَاتِ الشَّيْطَانِ ۚ وَمَن يَتَّبِعْ خُطُوَاتِ الشَّيْطَانِ فَإِنَّهُ يَأْمُرُ بِالْفَحْشَاءِ وَالْمُنكَرِ ۚ وَلَوْلَا فَضْلُ اللَّهِ عَلَيْكُمْ وَرَحْمَتُهُ مَا زَكَىٰ مِنكُم مِّنْ أَحَدٍ أَبَدًا وَلَٰكِنَّ اللَّهَ يُزَكِّي مَن يَشَاءُ ۗ وَاللَّهُ سَمِيعٌ عَلِيمٌ (21) Vy, kteříž jste uvěřili, nenásledujte šlépějí Satana: neb toho, jenž následuje šlépějí Satana, nabádá on ke špatnostem a činům zavrženíhodným. Nebýti pak milosti boží nad vámi a milosrdenství jeho, žádný z vás nebyl by čistým nikdy: však Bůh očišťuje, koho chce, a Bůh vše slyší a ví |
| وَلَا يَأْتَلِ أُولُو الْفَضْلِ مِنكُمْ وَالسَّعَةِ أَن يُؤْتُوا أُولِي الْقُرْبَىٰ وَالْمَسَاكِينَ وَالْمُهَاجِرِينَ فِي سَبِيلِ اللَّهِ ۖ وَلْيَعْفُوا وَلْيَصْفَحُوا ۗ أَلَا تُحِبُّونَ أَن يَغْفِرَ اللَّهُ لَكُمْ ۗ وَاللَّهُ غَفُورٌ رَّحِيمٌ (22) A nechť nezaklínají se ti, kdož přednost a jmění mají mezi vámi, že nebudou ničeho dávati svým příbuzným, nuzným a těm, kdož vystěhovali se na stezce boží, nýbrž ať spíše prominou jim a přehlédnou jich vinu. Což nebyli byste rádi, aby Bůh odpustil vám? A Bůh velkým jest v odpouštění, slitovným |
| إِنَّ الَّذِينَ يَرْمُونَ الْمُحْصَنَاتِ الْغَافِلَاتِ الْمُؤْمِنَاتِ لُعِنُوا فِي الدُّنْيَا وَالْآخِرَةِ وَلَهُمْ عَذَابٌ عَظِيمٌ (23) Zajisté ti, kteří vrhají (podezření) na ženy počestné, však lehkovážné, mezi ženami věřícími, proklati budou ve světě tomto i v budoucím a určen bude jim trest velký |
| يَوْمَ تَشْهَدُ عَلَيْهِمْ أَلْسِنَتُهُمْ وَأَيْدِيهِمْ وَأَرْجُلُهُم بِمَا كَانُوا يَعْمَلُونَ (24) V den, kdy svědčiti budou proti nim jazykové jejich a ruce jejich a nohy jejich ohledně toho, co činili |
| يَوْمَئِذٍ يُوَفِّيهِمُ اللَّهُ دِينَهُمُ الْحَقَّ وَيَعْلَمُونَ أَنَّ اللَّهَ هُوَ الْحَقُّ الْمُبِينُ (25) V den onen splatí jim Bůh dluh jejich dle pravdy, a seznají, že Bůh zajisté jest pravdou zjevnou |
| الْخَبِيثَاتُ لِلْخَبِيثِينَ وَالْخَبِيثُونَ لِلْخَبِيثَاتِ ۖ وَالطَّيِّبَاتُ لِلطَّيِّبِينَ وَالطَّيِّبُونَ لِلطَّيِّبَاتِ ۚ أُولَٰئِكَ مُبَرَّءُونَ مِمَّا يَقُولُونَ ۖ لَهُم مَّغْفِرَةٌ وَرِزْقٌ كَرِيمٌ (26) Podlé ženy jsou pro podlé muže a podlí mužové jsou pro podlé ženy: a dobré ženy jsou pro dobré muže a dobří mužové jsou pro dobré ženy: tito ospravedlněni budou vůči tomu, co se o nich povídá: jim určeno jest odpuštění (Boha) a obdaření hojné |
| يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تَدْخُلُوا بُيُوتًا غَيْرَ بُيُوتِكُمْ حَتَّىٰ تَسْتَأْنِسُوا وَتُسَلِّمُوا عَلَىٰ أَهْلِهَا ۚ ذَٰلِكُمْ خَيْرٌ لَّكُمْ لَعَلَّكُمْ تَذَكَّرُونَ (27) Vy, kteříž jste uvěřili, nevcházejte do domů, jež nejsou vaše, dokud jste nebyli žádali o svolení a pozdravili obyvatele jejich: toto bude lepším pro vás, budete-li toho pamětlivi |
| فَإِن لَّمْ تَجِدُوا فِيهَا أَحَدًا فَلَا تَدْخُلُوهَا حَتَّىٰ يُؤْذَنَ لَكُمْ ۖ وَإِن قِيلَ لَكُمُ ارْجِعُوا فَارْجِعُوا ۖ هُوَ أَزْكَىٰ لَكُمْ ۚ وَاللَّهُ بِمَا تَعْمَلُونَ عَلِيمٌ (28) A nenajdete-li nikoho v nich, nevstupujte do nich, dokud vám nebylo to dovoleno: a rčeno-li jest vám „Vraťte se,“ tedy vraťte se. To přístojnějším bude pro vás a Bůh o tom, co činíte, dobře ví |
| لَّيْسَ عَلَيْكُمْ جُنَاحٌ أَن تَدْخُلُوا بُيُوتًا غَيْرَ مَسْكُونَةٍ فِيهَا مَتَاعٌ لَّكُمْ ۚ وَاللَّهُ يَعْلَمُ مَا تُبْدُونَ وَمَا تَكْتُمُونَ (29) Nebude viny vám, vstoupíte-li do domů neobydlených, v nichž byly by pro vás nějaké potřeby: a Bůh dobře ví, co veřejně přiznáváte i co tajíte |
| قُل لِّلْمُؤْمِنِينَ يَغُضُّوا مِنْ أَبْصَارِهِمْ وَيَحْفَظُوا فُرُوجَهُمْ ۚ ذَٰلِكَ أَزْكَىٰ لَهُمْ ۗ إِنَّ اللَّهَ خَبِيرٌ بِمَا يَصْنَعُونَ (30) Rci věřícím mužům, aby klopili zraky své a střežili pohlavní údy své: to přístojnějším bude pro ně, Bůh pak zajisté zpraven jest o tom, co konají |
| وَقُل لِّلْمُؤْمِنَاتِ يَغْضُضْنَ مِنْ أَبْصَارِهِنَّ وَيَحْفَظْنَ فُرُوجَهُنَّ وَلَا يُبْدِينَ زِينَتَهُنَّ إِلَّا مَا ظَهَرَ مِنْهَا ۖ وَلْيَضْرِبْنَ بِخُمُرِهِنَّ عَلَىٰ جُيُوبِهِنَّ ۖ وَلَا يُبْدِينَ زِينَتَهُنَّ إِلَّا لِبُعُولَتِهِنَّ أَوْ آبَائِهِنَّ أَوْ آبَاءِ بُعُولَتِهِنَّ أَوْ أَبْنَائِهِنَّ أَوْ أَبْنَاءِ بُعُولَتِهِنَّ أَوْ إِخْوَانِهِنَّ أَوْ بَنِي إِخْوَانِهِنَّ أَوْ بَنِي أَخَوَاتِهِنَّ أَوْ نِسَائِهِنَّ أَوْ مَا مَلَكَتْ أَيْمَانُهُنَّ أَوِ التَّابِعِينَ غَيْرِ أُولِي الْإِرْبَةِ مِنَ الرِّجَالِ أَوِ الطِّفْلِ الَّذِينَ لَمْ يَظْهَرُوا عَلَىٰ عَوْرَاتِ النِّسَاءِ ۖ وَلَا يَضْرِبْنَ بِأَرْجُلِهِنَّ لِيُعْلَمَ مَا يُخْفِينَ مِن زِينَتِهِنَّ ۚ وَتُوبُوا إِلَى اللَّهِ جَمِيعًا أَيُّهَ الْمُؤْمِنُونَ لَعَلَّكُمْ تُفْلِحُونَ (31) Rci věřícím ženám, aby klopily zraky své a střežily pohlavní údy své: a aby neukazovaly vnad svých, vyjma vnějších: a aby pokrývaly závoji poprsí svá: a aby neukazovaly vnad svých, vyjma manželům svým, aneb otcům svým, aneb otcům svých manželů, a synům svým, aneb synům manželů svých, aneb bratrům svým, aneb synům bratří svých, aneb synům sester svých, aneb ženám jejich, aneb těm, jichž zmocnila se pravice jejich, aneb služebníkům, nemajícím síly mužné, aneb dětem, jimž není dosud (zjevně) patrna nahota žen: a nechť nedupají nohama, aby vidělo se, co skryto jest ze vnad jejich. A obracejte se kajícně k Bohu všichni, ó věřící, aby dobře se vám vedlo |
| وَأَنكِحُوا الْأَيَامَىٰ مِنكُمْ وَالصَّالِحِينَ مِنْ عِبَادِكُمْ وَإِمَائِكُمْ ۚ إِن يَكُونُوا فُقَرَاءَ يُغْنِهِمُ اللَّهُ مِن فَضْلِهِ ۗ وَاللَّهُ وَاسِعٌ عَلِيمٌ (32) A spojujte v manželství svobodné mezi vámi, jakož i poctivé ze služebníků svých a služek. Jsou-li chudi, obohatí je Bůh z milosti své a Bůh nesmírný jest (v bohatství svém), vševědoucí |
| وَلْيَسْتَعْفِفِ الَّذِينَ لَا يَجِدُونَ نِكَاحًا حَتَّىٰ يُغْنِيَهُمُ اللَّهُ مِن فَضْلِهِ ۗ وَالَّذِينَ يَبْتَغُونَ الْكِتَابَ مِمَّا مَلَكَتْ أَيْمَانُكُمْ فَكَاتِبُوهُمْ إِنْ عَلِمْتُمْ فِيهِمْ خَيْرًا ۖ وَآتُوهُم مِّن مَّالِ اللَّهِ الَّذِي آتَاكُمْ ۚ وَلَا تُكْرِهُوا فَتَيَاتِكُمْ عَلَى الْبِغَاءِ إِنْ أَرَدْنَ تَحَصُّنًا لِّتَبْتَغُوا عَرَضَ الْحَيَاةِ الدُّنْيَا ۚ وَمَن يُكْرِههُّنَّ فَإِنَّ اللَّهَ مِن بَعْدِ إِكْرَاهِهِنَّ غَفُورٌ رَّحِيمٌ (33) A nechť ve zdrženlivosti žijí ti, kdož nemohou pro chudobu v manželství vstoupiti, dokud neobohatí je Bůh z milosti své. A žádají-li někteří z otroků vašich úpis propuštění, vystavte jim jej, víte-li, že jest v nich dobro: a dejte jim ze statků božích, jež Bůh byl dal vám. A nenuťte otrokyň svých k nemravnosti, — chtějí-li uchovati si počestnost, — ze žádosti po statcích života pozemského: však přinutil-li by je kdo, Bůh zajisté poté, když byly přinuceny, bude velkým v odpuštění, slitovným |
| وَلَقَدْ أَنزَلْنَا إِلَيْكُمْ آيَاتٍ مُّبَيِّنَاتٍ وَمَثَلًا مِّنَ الَّذِينَ خَلَوْا مِن قَبْلِكُمْ وَمَوْعِظَةً لِّلْمُتَّقِينَ (34) Nyní pak seslali jsme vám znamení objasňující a příklady těch, kteří zašli před vámi, jakož i napomenutí bohabojným |
| ۞ اللَّهُ نُورُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۚ مَثَلُ نُورِهِ كَمِشْكَاةٍ فِيهَا مِصْبَاحٌ ۖ الْمِصْبَاحُ فِي زُجَاجَةٍ ۖ الزُّجَاجَةُ كَأَنَّهَا كَوْكَبٌ دُرِّيٌّ يُوقَدُ مِن شَجَرَةٍ مُّبَارَكَةٍ زَيْتُونَةٍ لَّا شَرْقِيَّةٍ وَلَا غَرْبِيَّةٍ يَكَادُ زَيْتُهَا يُضِيءُ وَلَوْ لَمْ تَمْسَسْهُ نَارٌ ۚ نُّورٌ عَلَىٰ نُورٍ ۗ يَهْدِي اللَّهُ لِنُورِهِ مَن يَشَاءُ ۚ وَيَضْرِبُ اللَّهُ الْأَمْثَالَ لِلنَّاسِ ۗ وَاللَّهُ بِكُلِّ شَيْءٍ عَلِيمٌ (35) Bůh jest SVĚTLEM nebes i země: podobno jest světlo jeho výklenku, v němž hoří lampa — lampa zasklená — a sklo podobné hvězdě zářné: vznímá se (olejem) stromu požehnaného, olivovníku, jenž není východní ani západní: olej jeho svítí takřka i když nedotkne se jej oheň; jest to světlo na světle! Vede pak Bůh ke světlu svému, koho chce a činí podobenství lidem: a Bůh o všech věcech má vědomost |
| فِي بُيُوتٍ أَذِنَ اللَّهُ أَن تُرْفَعَ وَيُذْكَرَ فِيهَا اسْمُهُ يُسَبِّحُ لَهُ فِيهَا بِالْغُدُوِّ وَالْآصَالِ (36) V domech, jež dovolil Bůh, aby vystavěny byly a v nich vyslovováno jméno jeho, chvála jeho pěna jest v nich z jitra i za večera |
| رِجَالٌ لَّا تُلْهِيهِمْ تِجَارَةٌ وَلَا بَيْعٌ عَن ذِكْرِ اللَّهِ وَإِقَامِ الصَّلَاةِ وَإِيتَاءِ الزَّكَاةِ ۙ يَخَافُونَ يَوْمًا تَتَقَلَّبُ فِيهِ الْقُلُوبُ وَالْأَبْصَارُ (37) muži, jež nezvábí ani obchod, ani prodej, od vzpomínání Boha a zachovávání modlitby a dávání povinné almužny, bojí se dne, kdy převraceti se budou srdce a zraky — |
| لِيَجْزِيَهُمُ اللَّهُ أَحْسَنَ مَا عَمِلُوا وَيَزِيدَهُم مِّن فَضْلِهِ ۗ وَاللَّهُ يَرْزُقُ مَن يَشَاءُ بِغَيْرِ حِسَابٍ (38) aby v den onen odměnil je Bůh za nejlepší skutky jejich a rozmnožil vůči nim milost svou, neboť Bůh poskytuje darů svých, komu chce, bez počtu |
| وَالَّذِينَ كَفَرُوا أَعْمَالُهُمْ كَسَرَابٍ بِقِيعَةٍ يَحْسَبُهُ الظَّمْآنُ مَاءً حَتَّىٰ إِذَا جَاءَهُ لَمْ يَجِدْهُ شَيْئًا وَوَجَدَ اللَّهَ عِندَهُ فَوَفَّاهُ حِسَابَهُ ۗ وَاللَّهُ سَرِيعُ الْحِسَابِ (39) Ale těch, kdož neuvěřili, díla jsou jako přelud v poušti, jejž žíznivý mní býti vodou, dokud nepřijde k němu a neshledá jej ničím: ale najde tam Boha, jenž splatí mu účet jeho. A Bůh zajisté rychlým jest v účtování |
| أَوْ كَظُلُمَاتٍ فِي بَحْرٍ لُّجِّيٍّ يَغْشَاهُ مَوْجٌ مِّن فَوْقِهِ مَوْجٌ مِّن فَوْقِهِ سَحَابٌ ۚ ظُلُمَاتٌ بَعْضُهَا فَوْقَ بَعْضٍ إِذَا أَخْرَجَ يَدَهُ لَمْ يَكَدْ يَرَاهَا ۗ وَمَن لَّمْ يَجْعَلِ اللَّهُ لَهُ نُورًا فَمَا لَهُ مِن نُّورٍ (40) Anebo jako temnoty nad mořem hlubokým, pokrytým vlnami, nad nimiž kupí se vlny: nad nimi mračna a temnoty seskupené nad temnotami: vtáhne-li (lodník) ruku svou, takřka jí nevidí. A komu Bůh neučiní světla, tomu není světla |
| أَلَمْ تَرَ أَنَّ اللَّهَ يُسَبِّحُ لَهُ مَن فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ وَالطَّيْرُ صَافَّاتٍ ۖ كُلٌّ قَدْ عَلِمَ صَلَاتَهُ وَتَسْبِيحَهُ ۗ وَاللَّهُ عَلِيمٌ بِمَا يَفْعَلُونَ (41) Zdaž neviděl's, že Bohu pěje chválu cožkoliv na nebi jest i na zemi — i ptactvo, rozpínajíc křídla svá? Všechno zná modlitbu svou a pěje chválu jeho: a Bůh dobře ví o tom, co konají |
| وَلِلَّهِ مُلْكُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۖ وَإِلَى اللَّهِ الْمَصِيرُ (42) Bohu pak přináleží panství nebes i země a k Bohu (vede) cesta návratu |
| أَلَمْ تَرَ أَنَّ اللَّهَ يُزْجِي سَحَابًا ثُمَّ يُؤَلِّفُ بَيْنَهُ ثُمَّ يَجْعَلُهُ رُكَامًا فَتَرَى الْوَدْقَ يَخْرُجُ مِنْ خِلَالِهِ وَيُنَزِّلُ مِنَ السَّمَاءِ مِن جِبَالٍ فِيهَا مِن بَرَدٍ فَيُصِيبُ بِهِ مَن يَشَاءُ وَيَصْرِفُهُ عَن مَّن يَشَاءُ ۖ يَكَادُ سَنَا بَرْقِهِ يَذْهَبُ بِالْأَبْصَارِ (43) Zdaž neviděl's, jak Bůh pomalu pohání mračna, pak kupí je dohromady a pak hromadí je ve sbory: i vidíš pak bohatý déšť vycházeti ze středu jich: a dává padati s nebe jako by hory plné ledových krup, jimiž stižen jest, koho chce (stihnouti), a jež odvrací od koho chce. A zář blesku jeho málem odnímá lidem zrak |
| يُقَلِّبُ اللَّهُ اللَّيْلَ وَالنَّهَارَ ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَعِبْرَةً لِّأُولِي الْأَبْصَارِ (44) Bůh řídí střídání noci se dnem: v tom zajisté jest poučení pro lidi důvtipné |
| وَاللَّهُ خَلَقَ كُلَّ دَابَّةٍ مِّن مَّاءٍ ۖ فَمِنْهُم مَّن يَمْشِي عَلَىٰ بَطْنِهِ وَمِنْهُم مَّن يَمْشِي عَلَىٰ رِجْلَيْنِ وَمِنْهُم مَّن يَمْشِي عَلَىٰ أَرْبَعٍ ۚ يَخْلُقُ اللَّهُ مَا يَشَاءُ ۚ إِنَّ اللَّهَ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ قَدِيرٌ (45) A stvořil Bůh veškeré živočišstvo z vody: některé z nich pohybuje se na břiše svém: některé pohybuje se na dvou nohou, některé pohybuje se na čtyřech: Bůh stvořil, co chtěl, neboť Bůh nade všemi věcmi moc má |
| لَّقَدْ أَنزَلْنَا آيَاتٍ مُّبَيِّنَاتٍ ۚ وَاللَّهُ يَهْدِي مَن يَشَاءُ إِلَىٰ صِرَاطٍ مُّسْتَقِيمٍ (46) Nyní pak seslali jsme znamení objasňující: a Bůh vede, koho chce, ke stezce přímé |
| وَيَقُولُونَ آمَنَّا بِاللَّهِ وَبِالرَّسُولِ وَأَطَعْنَا ثُمَّ يَتَوَلَّىٰ فَرِيقٌ مِّنْهُم مِّن بَعْدِ ذَٰلِكَ ۚ وَمَا أُولَٰئِكَ بِالْمُؤْمِنِينَ (47) A říkají: „Uvěřili jsme v Boha a v proroka jeho a poslechli jsme,“ však poté někteří z nich odvracejí se: tito nejsou věřící |
| وَإِذَا دُعُوا إِلَى اللَّهِ وَرَسُولِهِ لِيَحْكُمَ بَيْنَهُمْ إِذَا فَرِيقٌ مِّنْهُم مُّعْرِضُونَ (48) A když voláni jsou před Boha a proroka jeho, aby rozsoudil mezi nimi — hle, část jich odvrací se |
| وَإِن يَكُن لَّهُمُ الْحَقُّ يَأْتُوا إِلَيْهِ مُذْعِنِينَ (49) Však kdyby oni byli v právu, byli by přišli k němu v podrobení |
| أَفِي قُلُوبِهِم مَّرَضٌ أَمِ ارْتَابُوا أَمْ يَخَافُونَ أَن يَحِيفَ اللَّهُ عَلَيْهِمْ وَرَسُولُهُ ۚ بَلْ أُولَٰئِكَ هُمُ الظَّالِمُونَ (50) Což v srdci jich jest choroba, anebo pochybují, anebo bojí se, aby neoklamal je Bůh a prorok jeho? Nikoliv: tito jsou pouze nepravostní |
| إِنَّمَا كَانَ قَوْلَ الْمُؤْمِنِينَ إِذَا دُعُوا إِلَى اللَّهِ وَرَسُولِهِ لِيَحْكُمَ بَيْنَهُمْ أَن يَقُولُوا سَمِعْنَا وَأَطَعْنَا ۚ وَأُولَٰئِكَ هُمُ الْمُفْلِحُونَ (51) Vyjádření věřících pak, když voláni byli před Boha a proroka jeho, aby rozsoudil mezi nimi bylo, že řekli jen: „Slyšeli jsme a poslechli jsme.“ Těmto jistě dobře se povede |
| وَمَن يُطِعِ اللَّهَ وَرَسُولَهُ وَيَخْشَ اللَّهَ وَيَتَّقْهِ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الْفَائِزُونَ (52) Neb ti, kdež poslušni jsou Boha a proroka jeho, kdož obávají se Boha a bojí se jej: ti zajisté budou šťastni |
| ۞ وَأَقْسَمُوا بِاللَّهِ جَهْدَ أَيْمَانِهِمْ لَئِنْ أَمَرْتَهُمْ لَيَخْرُجُنَّ ۖ قُل لَّا تُقْسِمُوا ۖ طَاعَةٌ مَّعْرُوفَةٌ ۚ إِنَّ اللَّهَ خَبِيرٌ بِمَا تَعْمَلُونَ (53) Přisahali při Bohu nejpevnější přísahou, že poručíš-li jim, jistě vyjdou (do pole). Rci: „Nepřisahejte: poslušnost jest cennější. A Bůh zajisté dobře jest zpraven o tom, co činíte.“ |
| قُلْ أَطِيعُوا اللَّهَ وَأَطِيعُوا الرَّسُولَ ۖ فَإِن تَوَلَّوْا فَإِنَّمَا عَلَيْهِ مَا حُمِّلَ وَعَلَيْكُم مَّا حُمِّلْتُمْ ۖ وَإِن تُطِيعُوهُ تَهْتَدُوا ۚ وَمَا عَلَى الرَّسُولِ إِلَّا الْبَلَاغُ الْمُبِينُ (54) Rci: „Buďte poslušni Boha a buďte poslušni proroka: však odvrátíte-li se, jemu bude (zodpovídati se) jen za břímě své, a vám za břímě vaše. A poslechnete-li ho, budete vedeni (správnou) cestou: povinností pak proroka jest jen hlásání zjevné.“ |
| وَعَدَ اللَّهُ الَّذِينَ آمَنُوا مِنكُمْ وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ لَيَسْتَخْلِفَنَّهُمْ فِي الْأَرْضِ كَمَا اسْتَخْلَفَ الَّذِينَ مِن قَبْلِهِمْ وَلَيُمَكِّنَنَّ لَهُمْ دِينَهُمُ الَّذِي ارْتَضَىٰ لَهُمْ وَلَيُبَدِّلَنَّهُم مِّن بَعْدِ خَوْفِهِمْ أَمْنًا ۚ يَعْبُدُونَنِي لَا يُشْرِكُونَ بِي شَيْئًا ۚ وَمَن كَفَرَ بَعْدَ ذَٰلِكَ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الْفَاسِقُونَ (55) Slíbil Bůh těm, kdož uvěřili z vás a konali dobré skutky, že dojista učiní je nástupci nynějších pánů země, jakož učinil nástupci ony před nimi, a že dojista upevní pro ně náboženství jejich, jež dáti jim ráčil: a že v záměnu obav jejich poskytne jim poté bezpečí: „Uctívati budou mne a nebudou se mnou spolčovati ničeho: však kdo po tomto napomenutí neuvěří, patřiti bude k pohoršlivcům.“ |
| وَأَقِيمُوا الصَّلَاةَ وَآتُوا الزَّكَاةَ وَأَطِيعُوا الرَّسُولَ لَعَلَّكُمْ تُرْحَمُونَ (56) A zachovávejte modlitbu a dávejte (povinnou) almužnu a poslušni buďte proroka, abyste došli milosrdenství |
| لَا تَحْسَبَنَّ الَّذِينَ كَفَرُوا مُعْجِزِينَ فِي الْأَرْضِ ۚ وَمَأْوَاهُمُ النَّارُ ۖ وَلَبِئْسَ الْمَصِيرُ (57) A nechť nedomnívají se ti, kdož neuvěřili, že znemožniti mohou vůli Boha na zemi: a příbytkem jich bude oheň (pekelný). Špatná to bude cesta návratu |
| يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لِيَسْتَأْذِنكُمُ الَّذِينَ مَلَكَتْ أَيْمَانُكُمْ وَالَّذِينَ لَمْ يَبْلُغُوا الْحُلُمَ مِنكُمْ ثَلَاثَ مَرَّاتٍ ۚ مِّن قَبْلِ صَلَاةِ الْفَجْرِ وَحِينَ تَضَعُونَ ثِيَابَكُم مِّنَ الظَّهِيرَةِ وَمِن بَعْدِ صَلَاةِ الْعِشَاءِ ۚ ثَلَاثُ عَوْرَاتٍ لَّكُمْ ۚ لَيْسَ عَلَيْكُمْ وَلَا عَلَيْهِمْ جُنَاحٌ بَعْدَهُنَّ ۚ طَوَّافُونَ عَلَيْكُم بَعْضُكُمْ عَلَىٰ بَعْضٍ ۚ كَذَٰلِكَ يُبَيِّنُ اللَّهُ لَكُمُ الْآيَاتِ ۗ وَاللَّهُ عَلِيمٌ حَكِيمٌ (58) Vy, kteří jste uvěřili, nechť žádají vás o dovolení otroci vaši a ti z vás, kdož nedosáhli (pohlavní) dospělosti, třikráte: před modlitbou jitřní, a když sejmete oděv svůj v poledne, a po modlitbě večerní. Tyto tři doby jsou doby nahoty vaší. Však nebudete míti viny, aniž oni, po těchto (třech dobách), kdy chodíte navzájem jeden kolem druhého. Takto vysvětluje vám Bůh znamení svá: a Bůh vševědoucí jest a moudrý |
| وَإِذَا بَلَغَ الْأَطْفَالُ مِنكُمُ الْحُلُمَ فَلْيَسْتَأْذِنُوا كَمَا اسْتَأْذَنَ الَّذِينَ مِن قَبْلِهِمْ ۚ كَذَٰلِكَ يُبَيِّنُ اللَّهُ لَكُمْ آيَاتِهِ ۗ وَاللَّهُ عَلِيمٌ حَكِيمٌ (59) A když děti vaše dosáhly (pohlavní) dospělosti, nechť žádají vás o dovolení, stejně jakož byli činili jiní před nimi. Takto vysvětluje vám Bůh znamení svá: a Bůh vševědoucí jest a moudrý |
| وَالْقَوَاعِدُ مِنَ النِّسَاءِ اللَّاتِي لَا يَرْجُونَ نِكَاحًا فَلَيْسَ عَلَيْهِنَّ جُنَاحٌ أَن يَضَعْنَ ثِيَابَهُنَّ غَيْرَ مُتَبَرِّجَاتٍ بِزِينَةٍ ۖ وَأَن يَسْتَعْفِفْنَ خَيْرٌ لَّهُنَّ ۗ وَاللَّهُ سَمِيعٌ عَلِيمٌ (60) Ženy mimo věk porodu, jež nemají naděje na manželství, nebudou míti viny, když sejmou oděv svůj, nevystavujíce na odiv vnad svých: však zdrží-li se toho, bude to lepším pro ně: a Bůh vše slyší a ví |
| لَّيْسَ عَلَى الْأَعْمَىٰ حَرَجٌ وَلَا عَلَى الْأَعْرَجِ حَرَجٌ وَلَا عَلَى الْمَرِيضِ حَرَجٌ وَلَا عَلَىٰ أَنفُسِكُمْ أَن تَأْكُلُوا مِن بُيُوتِكُمْ أَوْ بُيُوتِ آبَائِكُمْ أَوْ بُيُوتِ أُمَّهَاتِكُمْ أَوْ بُيُوتِ إِخْوَانِكُمْ أَوْ بُيُوتِ أَخَوَاتِكُمْ أَوْ بُيُوتِ أَعْمَامِكُمْ أَوْ بُيُوتِ عَمَّاتِكُمْ أَوْ بُيُوتِ أَخْوَالِكُمْ أَوْ بُيُوتِ خَالَاتِكُمْ أَوْ مَا مَلَكْتُم مَّفَاتِحَهُ أَوْ صَدِيقِكُمْ ۚ لَيْسَ عَلَيْكُمْ جُنَاحٌ أَن تَأْكُلُوا جَمِيعًا أَوْ أَشْتَاتًا ۚ فَإِذَا دَخَلْتُم بُيُوتًا فَسَلِّمُوا عَلَىٰ أَنفُسِكُمْ تَحِيَّةً مِّنْ عِندِ اللَّهِ مُبَارَكَةً طَيِّبَةً ۚ كَذَٰلِكَ يُبَيِّنُ اللَّهُ لَكُمُ الْآيَاتِ لَعَلَّكُمْ تَعْقِلُونَ (61) Nebude provinění slepým, aniž chromým, aniž nemocným, budou-li jísti u vašich stolů, aniž vám, budete-li jísti ve svých domech, aneb v domech svých otců, neb matek, neb bratří, neb sester, neb strýců z otcovy strany, neb tet z otcovy strany, neb strýců z matčiny strany, neb tet z matčiny strany: aneb v domech, k nimž máte klíče, neb v domě přítele svého. Nebude vám viny, budete-li jísti pohromadě aneb odděleně. A když vstupujete do domu, pozdravte se navzájem pozdravem ve jménu Boha, požehnaným a dobrým. Takto vysvětluje vám Bůh znamení svá, abyste je pochopili |
| إِنَّمَا الْمُؤْمِنُونَ الَّذِينَ آمَنُوا بِاللَّهِ وَرَسُولِهِ وَإِذَا كَانُوا مَعَهُ عَلَىٰ أَمْرٍ جَامِعٍ لَّمْ يَذْهَبُوا حَتَّىٰ يَسْتَأْذِنُوهُ ۚ إِنَّ الَّذِينَ يَسْتَأْذِنُونَكَ أُولَٰئِكَ الَّذِينَ يُؤْمِنُونَ بِاللَّهِ وَرَسُولِهِ ۚ فَإِذَا اسْتَأْذَنُوكَ لِبَعْضِ شَأْنِهِمْ فَأْذَن لِّمَن شِئْتَ مِنْهُمْ وَاسْتَغْفِرْ لَهُمُ اللَّهَ ۚ إِنَّ اللَّهَ غَفُورٌ رَّحِيمٌ (62) Věřícími jsou pouze ti, kdož uvěřili v Boha a v proroka jeho a kteří, když jsou s ním v nějaké společné věci, neodcházejí, dokud by jej nebyli požádali o dovolení: zajistéť ti, kteří tě žádají o dovolení, jsou oni, kdož vskutku věří v Boha a v proroka jeho. Když žádati tě budou o dovolení za účelem nějaké věci soukromé, dej je těm z nich, kterým budeš chtíti. A pros za odpuštění pro ně Boha, neboť Bůh zajisté velkým jest v odpouštění, slitovným |
| لَّا تَجْعَلُوا دُعَاءَ الرَّسُولِ بَيْنَكُمْ كَدُعَاءِ بَعْضِكُم بَعْضًا ۚ قَدْ يَعْلَمُ اللَّهُ الَّذِينَ يَتَسَلَّلُونَ مِنكُمْ لِوَاذًا ۚ فَلْيَحْذَرِ الَّذِينَ يُخَالِفُونَ عَنْ أَمْرِهِ أَن تُصِيبَهُمْ فِتْنَةٌ أَوْ يُصِيبَهُمْ عَذَابٌ أَلِيمٌ (63) Neoslovujte proroka mezi sebou stejným způsobem, jakým oslovujete se navzájem. Bůh dobře ví o těch z vás, kteří odcházejí potichu, za zády druhých: a nechť ti, kdož jednají oproti nařízení jeho, mají se na pozoru, aby nepadla na ně zkouška nějaká aneb trest bolestný |
| أَلَا إِنَّ لِلَّهِ مَا فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۖ قَدْ يَعْلَمُ مَا أَنتُمْ عَلَيْهِ وَيَوْمَ يُرْجَعُونَ إِلَيْهِ فَيُنَبِّئُهُم بِمَا عَمِلُوا ۗ وَاللَّهُ بِكُلِّ شَيْءٍ عَلِيمٌ (64) Ó zdaž nepřináleží Bohu vše, což na nebi jest a na zemi? On ví, jak to s vámi stojí: a jednoho dne navráceni budou (všichni) k němu i zpraví je pak o tom, co činili, neboť Bůh o věcech všechněch má vědomost |