يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا أَوْفُوا بِالْعُقُودِ ۚ أُحِلَّتْ لَكُم بَهِيمَةُ الْأَنْعَامِ إِلَّا مَا يُتْلَىٰ عَلَيْكُمْ غَيْرَ مُحِلِّي الصَّيْدِ وَأَنتُمْ حُرُمٌ ۗ إِنَّ اللَّهَ يَحْكُمُ مَا يُرِيدُ (1)
Vy, kteří jste uvěřili, plňte věrně závazky své. Dovoleno jest vám jísti maso dobytčat, vyjma oněch (později) vyjmenovaných, která vám nejsou dovolena. Rovněž není vám dovoleno jísti zvěřinu po dobu pouti vaší do Mekky: Bůh zajisté nakazuje, co chce |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تُحِلُّوا شَعَائِرَ اللَّهِ وَلَا الشَّهْرَ الْحَرَامَ وَلَا الْهَدْيَ وَلَا الْقَلَائِدَ وَلَا آمِّينَ الْبَيْتَ الْحَرَامَ يَبْتَغُونَ فَضْلًا مِّن رَّبِّهِمْ وَرِضْوَانًا ۚ وَإِذَا حَلَلْتُمْ فَاصْطَادُوا ۚ وَلَا يَجْرِمَنَّكُمْ شَنَآنُ قَوْمٍ أَن صَدُّوكُمْ عَنِ الْمَسْجِدِ الْحَرَامِ أَن تَعْتَدُوا ۘ وَتَعَاوَنُوا عَلَى الْبِرِّ وَالتَّقْوَىٰ ۖ وَلَا تَعَاوَنُوا عَلَى الْإِثْمِ وَالْعُدْوَانِ ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ ۖ إِنَّ اللَّهَ شَدِيدُ الْعِقَابِ (2)
Vy, kteří jste uvěřili, neznesvěcujte obřadů božích, aniž měsíce posvátného, aniž darů obětních a ozdob, aniž těch, kdož tlačí se k modlitebnici posvátné, hledajíce v ní milosti od Pána svého a zalíbení jeho. Ale, když skončili jste pouť, dovoleno jest vám loviti. A nechť nepopuzuje vás k činům zlým nenávist lidí, kteří rádi by byli vás zapudili od modlitebnice posvátné: raději pomáhejte si navzájem v konání dobra a zbožnosti, nikoli v konání zla a nešlechetnosti: a bojte se Boha, neboť Bůh zajisté přísný jest v trestání |
حُرِّمَتْ عَلَيْكُمُ الْمَيْتَةُ وَالدَّمُ وَلَحْمُ الْخِنزِيرِ وَمَا أُهِلَّ لِغَيْرِ اللَّهِ بِهِ وَالْمُنْخَنِقَةُ وَالْمَوْقُوذَةُ وَالْمُتَرَدِّيَةُ وَالنَّطِيحَةُ وَمَا أَكَلَ السَّبُعُ إِلَّا مَا ذَكَّيْتُمْ وَمَا ذُبِحَ عَلَى النُّصُبِ وَأَن تَسْتَقْسِمُوا بِالْأَزْلَامِ ۚ ذَٰلِكُمْ فِسْقٌ ۗ الْيَوْمَ يَئِسَ الَّذِينَ كَفَرُوا مِن دِينِكُمْ فَلَا تَخْشَوْهُمْ وَاخْشَوْنِ ۚ الْيَوْمَ أَكْمَلْتُ لَكُمْ دِينَكُمْ وَأَتْمَمْتُ عَلَيْكُمْ نِعْمَتِي وَرَضِيتُ لَكُمُ الْإِسْلَامَ دِينًا ۚ فَمَنِ اضْطُرَّ فِي مَخْمَصَةٍ غَيْرَ مُتَجَانِفٍ لِّإِثْمٍ ۙ فَإِنَّ اللَّهَ غَفُورٌ رَّحِيمٌ (3)
Zapovězena jest vám zdechlina a krev a maso vepřové, jakož i vše, co zabito bylo v jiném jméně než božím; zvířata zardousená a zabitá úderem, zabitá pádem neb bodnutím rohu, neb zadávená divokou šelmou, vyjma takových, která očistili jste vykrvácením; dále což obětováno bylo na postavených kamenech (model). A nedělte mezi sebou obětí, vrhajíce los pomocí šípů: jest to hříchem pro vás. Dnes zoufati si budou ti, kteří zapřeli vaše náboženství. Jich nebojte se, nýbrž mne bojte se! Dnes dokonal jsem vám náboženství vaše a dovršil vám míru milosti své: a zlíbilo se mi dáti vám Islám náboženstvím. Ale vůči tomu, jenž přinucen hladem, nikoliv z náklonnosti své k hříchu, přestoupí zákazy naše, Bůh zajisté bude velkým v odpouštění, slitovným |
يَسْأَلُونَكَ مَاذَا أُحِلَّ لَهُمْ ۖ قُلْ أُحِلَّ لَكُمُ الطَّيِّبَاتُ ۙ وَمَا عَلَّمْتُم مِّنَ الْجَوَارِحِ مُكَلِّبِينَ تُعَلِّمُونَهُنَّ مِمَّا عَلَّمَكُمُ اللَّهُ ۖ فَكُلُوا مِمَّا أَمْسَكْنَ عَلَيْكُمْ وَاذْكُرُوا اسْمَ اللَّهِ عَلَيْهِ ۖ وَاتَّقُوا اللَّهَ ۚ إِنَّ اللَّهَ سَرِيعُ الْحِسَابِ (4)
Budou dotazovati se tě na to, co jest jim dovoleno. Rci: „Dovoleny jsou vám věci dobré a kořist honících zvířat, jež vycvičili jste jako psy podle umění, kterému naučil vás Bůh. Jezte tudíž z toho, co pro vás uloví, vyslovivše nad tím jméno Boha: a bojte se Boha, neboť Bůh rychlým jest v účtování |
الْيَوْمَ أُحِلَّ لَكُمُ الطَّيِّبَاتُ ۖ وَطَعَامُ الَّذِينَ أُوتُوا الْكِتَابَ حِلٌّ لَّكُمْ وَطَعَامُكُمْ حِلٌّ لَّهُمْ ۖ وَالْمُحْصَنَاتُ مِنَ الْمُؤْمِنَاتِ وَالْمُحْصَنَاتُ مِنَ الَّذِينَ أُوتُوا الْكِتَابَ مِن قَبْلِكُمْ إِذَا آتَيْتُمُوهُنَّ أُجُورَهُنَّ مُحْصِنِينَ غَيْرَ مُسَافِحِينَ وَلَا مُتَّخِذِي أَخْدَانٍ ۗ وَمَن يَكْفُرْ بِالْإِيمَانِ فَقَدْ حَبِطَ عَمَلُهُ وَهُوَ فِي الْآخِرَةِ مِنَ الْخَاسِرِينَ (5)
Dnes dovoleny jsou vám dobré věci a jídla těch, kteří obdrželi Knihu, dovolena jsou vám, jakož i jim dovolena jsou jídla vaše. (Dovoleno jest vám bráti si za manželky) ctné ženy věřící i ctné ženy z lidu, obdrževšího Knihu před vámi, dáte-li jim jich věna. Žijte s nimi počestně, nikoli smilně, a nebeřte si souložnic. Kdožkoli pak zapře víru svou, niveč jsou konání jeho a mezi zatracené zařaděn bude v životě budoucím |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا إِذَا قُمْتُمْ إِلَى الصَّلَاةِ فَاغْسِلُوا وُجُوهَكُمْ وَأَيْدِيَكُمْ إِلَى الْمَرَافِقِ وَامْسَحُوا بِرُءُوسِكُمْ وَأَرْجُلَكُمْ إِلَى الْكَعْبَيْنِ ۚ وَإِن كُنتُمْ جُنُبًا فَاطَّهَّرُوا ۚ وَإِن كُنتُم مَّرْضَىٰ أَوْ عَلَىٰ سَفَرٍ أَوْ جَاءَ أَحَدٌ مِّنكُم مِّنَ الْغَائِطِ أَوْ لَامَسْتُمُ النِّسَاءَ فَلَمْ تَجِدُوا مَاءً فَتَيَمَّمُوا صَعِيدًا طَيِّبًا فَامْسَحُوا بِوُجُوهِكُمْ وَأَيْدِيكُم مِّنْهُ ۚ مَا يُرِيدُ اللَّهُ لِيَجْعَلَ عَلَيْكُم مِّنْ حَرَجٍ وَلَٰكِن يُرِيدُ لِيُطَهِّرَكُمْ وَلِيُتِمَّ نِعْمَتَهُ عَلَيْكُمْ لَعَلَّكُمْ تَشْكُرُونَ (6)
Vy, kteří jste uvěřili. když povstáváte k modlitbě, umyjte tváře své a ruce až k lokti a otřete hlavy své a nohy až ke kotníkům. Stali-li jste se nečistými, očisťte se: a jste-li nemocni, neb na cestě, nebo přišli jste z místa potřeby, nebo měli jste styk se ženami — a nenaleznete vody — tehdy rozemněte jemný písek a potřete jím tváře a ruce své. Bůh nechce vám tím uložiti břímě, nýbrž očistiti vás a dovršiti míru milosti své nad vámi, abyste mu byli vděčni |
وَاذْكُرُوا نِعْمَةَ اللَّهِ عَلَيْكُمْ وَمِيثَاقَهُ الَّذِي وَاثَقَكُم بِهِ إِذْ قُلْتُمْ سَمِعْنَا وَأَطَعْنَا ۖ وَاتَّقُوا اللَّهَ ۚ إِنَّ اللَّهَ عَلِيمٌ بِذَاتِ الصُّدُورِ (7)
Buďte tedy pamětlivi milosti Boha, prokázané vám a smlouvy, kterou učinil s vámi, když řekli jste: „Slyšeli jsme a poslechli jsme“: a bojte se Boha, neboť on zajisté ví, co utajeno, jest v nitrech |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا كُونُوا قَوَّامِينَ لِلَّهِ شُهَدَاءَ بِالْقِسْطِ ۖ وَلَا يَجْرِمَنَّكُمْ شَنَآنُ قَوْمٍ عَلَىٰ أَلَّا تَعْدِلُوا ۚ اعْدِلُوا هُوَ أَقْرَبُ لِلتَّقْوَىٰ ۖ وَاتَّقُوا اللَّهَ ۚ إِنَّ اللَّهَ خَبِيرٌ بِمَا تَعْمَلُونَ (8)
Vy, kteří jste uvěřili, buďtež přímými a poctivými svědky před Bohem a nedejte zavésti se záští vůči někomu od spravedlivého jednání: jednejte spravedlivě, neboť toto jest nejblíže bázni boží. A bojte se Boha, neboť Bůh zajisté dobře zpraven jest o tom, co konáte |
وَعَدَ اللَّهُ الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ ۙ لَهُم مَّغْفِرَةٌ وَأَجْرٌ عَظِيمٌ (9)
Přislíbil Bůh těm, kteří uvěřili a konají dobré skutky, že dáno jim bude odpuštění a odměna velká |
وَالَّذِينَ كَفَرُوا وَكَذَّبُوا بِآيَاتِنَا أُولَٰئِكَ أَصْحَابُ الْجَحِيمِ (10)
Však těch, kteří neuvěřili ve znamení naše a lží nazývali je, údělem jest oheň (pekelný) |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اذْكُرُوا نِعْمَتَ اللَّهِ عَلَيْكُمْ إِذْ هَمَّ قَوْمٌ أَن يَبْسُطُوا إِلَيْكُمْ أَيْدِيَهُمْ فَكَفَّ أَيْدِيَهُمْ عَنكُمْ ۖ وَاتَّقُوا اللَّهَ ۚ وَعَلَى اللَّهِ فَلْيَتَوَكَّلِ الْمُؤْمِنُونَ (11)
Vy, kteří jste uvěřili, buďte pamětlivi milosti boží, prokázané vám, když umínili si jistí lidé, že vztáhnou ruce své na vás: Bůh odrazil ruce jejich od vás. A bojte se Boha: a na, Boha nechť spoléhají věřící.“ |
۞ وَلَقَدْ أَخَذَ اللَّهُ مِيثَاقَ بَنِي إِسْرَائِيلَ وَبَعَثْنَا مِنْهُمُ اثْنَيْ عَشَرَ نَقِيبًا ۖ وَقَالَ اللَّهُ إِنِّي مَعَكُمْ ۖ لَئِنْ أَقَمْتُمُ الصَّلَاةَ وَآتَيْتُمُ الزَّكَاةَ وَآمَنتُم بِرُسُلِي وَعَزَّرْتُمُوهُمْ وَأَقْرَضْتُمُ اللَّهَ قَرْضًا حَسَنًا لَّأُكَفِّرَنَّ عَنكُمْ سَيِّئَاتِكُمْ وَلَأُدْخِلَنَّكُمْ جَنَّاتٍ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ ۚ فَمَن كَفَرَ بَعْدَ ذَٰلِكَ مِنكُمْ فَقَدْ ضَلَّ سَوَاءَ السَّبِيلِ (12)
Bůh přijal kdysi smlouvu synů Israele a vzbudili jsme mezi nimi dvanácte vůdců; a řekl Bůh: „V pravdě budu s vámi: budete-li zachovávati modlitbu a dávati povinnou almužnu a věřiti v proroky mé a pomáhati jim, a půjčíte-li Bohu dobrou půjčku — zajisté pak promine vám viny vaše: a uvedu vás zajisté v zahrady, pod nimiž řeky tekou. A kdožkoli po tomto slibu nevěří, ten zajisté zbloudil s pravé cesty.“ |
فَبِمَا نَقْضِهِم مِّيثَاقَهُمْ لَعَنَّاهُمْ وَجَعَلْنَا قُلُوبَهُمْ قَاسِيَةً ۖ يُحَرِّفُونَ الْكَلِمَ عَن مَّوَاضِعِهِ ۙ وَنَسُوا حَظًّا مِّمَّا ذُكِّرُوا بِهِ ۚ وَلَا تَزَالُ تَطَّلِعُ عَلَىٰ خَائِنَةٍ مِّنْهُمْ إِلَّا قَلِيلًا مِّنْهُمْ ۖ فَاعْفُ عَنْهُمْ وَاصْفَحْ ۚ إِنَّ اللَّهَ يُحِبُّ الْمُحْسِنِينَ (13)
Však proto, že porušili smlouvu svou, zlořečili jsme jim a zatvrdili jsme srdce jejich. Přemísťují slova (Knihy) a zapomínají část z toho, čemu byli naučeni. Nepřestaneš objevovati proradu mezi nimi, až na malý počet jich. Však promiň jim a přejdi přes to: neboť Bůh zajisté miluje ty, kdož dobře činí |
وَمِنَ الَّذِينَ قَالُوا إِنَّا نَصَارَىٰ أَخَذْنَا مِيثَاقَهُمْ فَنَسُوا حَظًّا مِّمَّا ذُكِّرُوا بِهِ فَأَغْرَيْنَا بَيْنَهُمُ الْعَدَاوَةَ وَالْبَغْضَاءَ إِلَىٰ يَوْمِ الْقِيَامَةِ ۚ وَسَوْفَ يُنَبِّئُهُمُ اللَّهُ بِمَا كَانُوا يَصْنَعُونَ (14)
A přijali jsme též smlouvu těch, kteří praví: „Jsme křesťané.“ I oni zapomněli část toho, čemu byli naučeni: pročež vzbudili jsme nepřátelství a zášť mezi nimi, jež potrvá až do dne zmrtvýchvstání. A Bůh poví jim pak, co provedli |
يَا أَهْلَ الْكِتَابِ قَدْ جَاءَكُمْ رَسُولُنَا يُبَيِّنُ لَكُمْ كَثِيرًا مِّمَّا كُنتُمْ تُخْفُونَ مِنَ الْكِتَابِ وَيَعْفُو عَن كَثِيرٍ ۚ قَدْ جَاءَكُم مِّنَ اللَّهِ نُورٌ وَكِتَابٌ مُّبِينٌ (15)
Vy, kteří obdrželi jste Knihu, nyní přišel k vám prorok náš a vykládá vám jasně mnoho z toho, co jste byli tajili z knihy a promíjí vám mnoho z toho. Nyní přišlo k vám od Boha světlo a kniha jasná, kterou povede Bůh ty, kdož následovati budou zalíbení jeho cestami míru, a vyvede je z temnot na světlo z dopuštění svého a povede je ke stezce přímé |
يَهْدِي بِهِ اللَّهُ مَنِ اتَّبَعَ رِضْوَانَهُ سُبُلَ السَّلَامِ وَيُخْرِجُهُم مِّنَ الظُّلُمَاتِ إِلَى النُّورِ بِإِذْنِهِ وَيَهْدِيهِمْ إِلَىٰ صِرَاطٍ مُّسْتَقِيمٍ (16)
Nevěřícími pak jsou ti, kdož říkají: „Mesiáš, syn Mariin, jest Bůh.“ Rci: „Kdo mohl by v čem zabrániti Bohu, kdyby zachtělo se mu zahubiti Mesiáše, syna Mariina a matku jeho a obyvatele země veškeré?“ |
لَّقَدْ كَفَرَ الَّذِينَ قَالُوا إِنَّ اللَّهَ هُوَ الْمَسِيحُ ابْنُ مَرْيَمَ ۚ قُلْ فَمَن يَمْلِكُ مِنَ اللَّهِ شَيْئًا إِنْ أَرَادَ أَن يُهْلِكَ الْمَسِيحَ ابْنَ مَرْيَمَ وَأُمَّهُ وَمَن فِي الْأَرْضِ جَمِيعًا ۗ وَلِلَّهِ مُلْكُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَا ۚ يَخْلُقُ مَا يَشَاءُ ۚ وَاللَّهُ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ قَدِيرٌ (17)
Neboť Bohu přináleží panství nebes i země a všeho, což mezi nimi jest: tvoří, co chce, neboť Bůh jest všemocný |
وَقَالَتِ الْيَهُودُ وَالنَّصَارَىٰ نَحْنُ أَبْنَاءُ اللَّهِ وَأَحِبَّاؤُهُ ۚ قُلْ فَلِمَ يُعَذِّبُكُم بِذُنُوبِكُم ۖ بَلْ أَنتُم بَشَرٌ مِّمَّنْ خَلَقَ ۚ يَغْفِرُ لِمَن يَشَاءُ وَيُعَذِّبُ مَن يَشَاءُ ۚ وَلِلَّهِ مُلْكُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَا ۖ وَإِلَيْهِ الْمَصِيرُ (18)
A říkají Židé a křesťané: „My syny jsme božími a miláčky jeho.“ Rci: „Proč tedy tresce vás za viny vaše? Nikoliv: jste pouze lidé, jež Bůh stvořil, jako ostatní. Onť odpouští, komu chce a tresce, koho chce: a Bohu přináleží panství nebes i země a všeho, což mezi nimi jest, a k němu vede cesta návratu.“ |
يَا أَهْلَ الْكِتَابِ قَدْ جَاءَكُمْ رَسُولُنَا يُبَيِّنُ لَكُمْ عَلَىٰ فَتْرَةٍ مِّنَ الرُّسُلِ أَن تَقُولُوا مَا جَاءَنَا مِن بَشِيرٍ وَلَا نَذِيرٍ ۖ فَقَدْ جَاءَكُم بَشِيرٌ وَنَذِيرٌ ۗ وَاللَّهُ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ قَدِيرٌ (19)
Vy, kteří jste obdrželi Knihu, nyní přišel k vám prorok náš, aby objasnil vám přestávku mezi proroky, abyste neříkali: „Nepřisel nám ani hlasatel dobrých zvěstí, ani varovatel.“ Však nyní přišel vám hlasatel radostných zvěstí i varovatel: a Bůh jest všemocný |
وَإِذْ قَالَ مُوسَىٰ لِقَوْمِهِ يَا قَوْمِ اذْكُرُوا نِعْمَةَ اللَّهِ عَلَيْكُمْ إِذْ جَعَلَ فِيكُمْ أَنبِيَاءَ وَجَعَلَكُم مُّلُوكًا وَآتَاكُم مَّا لَمْ يُؤْتِ أَحَدًا مِّنَ الْعَالَمِينَ (20)
(Pomněte), když Mojžíš řekl k lidu svému: „Lide můj, buď pamětliv dobrodiní, jež prokázal ti Bůh, vzbudiv ve středu tvém proroky a učiniv ti krále a dav ti, co nebylo dáno nikterému z národů |
يَا قَوْمِ ادْخُلُوا الْأَرْضَ الْمُقَدَّسَةَ الَّتِي كَتَبَ اللَّهُ لَكُمْ وَلَا تَرْتَدُّوا عَلَىٰ أَدْبَارِكُمْ فَتَنقَلِبُوا خَاسِرِينَ (21)
Ó lide můj, vstup do země svaté, již Bůh ti byl zaslíbil a neobracej se nazpět, neboť učiniv tak, upadl bys v záhubu.“ |
قَالُوا يَا مُوسَىٰ إِنَّ فِيهَا قَوْمًا جَبَّارِينَ وَإِنَّا لَن نَّدْخُلَهَا حَتَّىٰ يَخْرُجُوا مِنْهَا فَإِن يَخْرُجُوا مِنْهَا فَإِنَّا دَاخِلُونَ (22)
Řekli: „Ó Mojžíši, v zemi té obývá lid mohutný a nám nebude možno vstoupiti do ní, dokud neodejdou z ní obyvatelé její: však vyjdou-li ze země, vejdeme do ní.“ |
قَالَ رَجُلَانِ مِنَ الَّذِينَ يَخَافُونَ أَنْعَمَ اللَّهُ عَلَيْهِمَا ادْخُلُوا عَلَيْهِمُ الْبَابَ فَإِذَا دَخَلْتُمُوهُ فَإِنَّكُمْ غَالِبُونَ ۚ وَعَلَى اللَّهِ فَتَوَكَّلُوا إِن كُنتُم مُّؤْمِنِينَ (23)
I řekli dva bohabojní, jimž pořehnal byl Bůh: „Vejděte do brány jejich a jakmile vejdete do ní, budete vítězi. A na Boha spoléhejte, jste-li věřícími.“ |
قَالُوا يَا مُوسَىٰ إِنَّا لَن نَّدْخُلَهَا أَبَدًا مَّا دَامُوا فِيهَا ۖ فَاذْهَبْ أَنتَ وَرَبُّكَ فَقَاتِلَا إِنَّا هَاهُنَا قَاعِدُونَ (24)
Řekli: „Ó Mojžíši, nikdy nebude nám možno vstoupiti do země, dokud zůstanou v ní obyvatelé její: vyjdi proti nim sám s Pánem svým a bojujte: my mezitím zůstaneme zde seděti.“ |
قَالَ رَبِّ إِنِّي لَا أَمْلِكُ إِلَّا نَفْسِي وَأَخِي ۖ فَافْرُقْ بَيْنَنَا وَبَيْنَ الْقَوْمِ الْفَاسِقِينَ (25)
I řekl: „Pane můj, zajisté pouze nad sebou a bratrem svým mám moc: nuž rozhodni mezi námi a tímto lidem bezbožným.“ |
قَالَ فَإِنَّهَا مُحَرَّمَةٌ عَلَيْهِمْ ۛ أَرْبَعِينَ سَنَةً ۛ يَتِيهُونَ فِي الْأَرْضِ ۚ فَلَا تَأْسَ عَلَى الْقَوْمِ الْفَاسِقِينَ (26)
Řekl Bůh: „Tedy zapovězena budiž jim země ona po čtyřicet let a blouditi budou v poušti. Ty pak nermutiž se pro lid bezbožný.“ |
۞ وَاتْلُ عَلَيْهِمْ نَبَأَ ابْنَيْ آدَمَ بِالْحَقِّ إِذْ قَرَّبَا قُرْبَانًا فَتُقُبِّلَ مِنْ أَحَدِهِمَا وَلَمْ يُتَقَبَّلْ مِنَ الْآخَرِ قَالَ لَأَقْتُلَنَّكَ ۖ قَالَ إِنَّمَا يَتَقَبَّلُ اللَّهُ مِنَ الْمُتَّقِينَ (27)
Vypravuj jim příhodu dvou synů Adamových podle pravdy, jak obětovali oběti a jak přijata byla oběť jednoho z nich a odmrštěna byla oběť druhého. I řekl tento: „Dozajista zabiji tě,“ i odvětil první: „Bůh přijímá pouze oběti bohabojných |
لَئِن بَسَطتَ إِلَيَّ يَدَكَ لِتَقْتُلَنِي مَا أَنَا بِبَاسِطٍ يَدِيَ إِلَيْكَ لِأَقْتُلَكَ ۖ إِنِّي أَخَافُ اللَّهَ رَبَّ الْعَالَمِينَ (28)
I kdybys vztáhl ruku svou, abys mne zabil, nevztáhnu ruky své, abych zabil tebe, neboť zajisté bojím se Boha, Pána světů |
إِنِّي أُرِيدُ أَن تَبُوءَ بِإِثْمِي وَإِثْمِكَ فَتَكُونَ مِنْ أَصْحَابِ النَّارِ ۚ وَذَٰلِكَ جَزَاءُ الظَّالِمِينَ (29)
Raději nechám tebe nésti vinu mou i tvoji: a údělem tvým bude oheň pekelný, odměna nešlechetných.“ |
فَطَوَّعَتْ لَهُ نَفْسُهُ قَتْلَ أَخِيهِ فَقَتَلَهُ فَأَصْبَحَ مِنَ الْخَاسِرِينَ (30)
A dohnala jej vášeň, jeho k bratrovraždě, i zabil jej a stal se jedním ze zatracených |
فَبَعَثَ اللَّهُ غُرَابًا يَبْحَثُ فِي الْأَرْضِ لِيُرِيَهُ كَيْفَ يُوَارِي سَوْءَةَ أَخِيهِ ۚ قَالَ يَا وَيْلَتَا أَعَجَزْتُ أَنْ أَكُونَ مِثْلَ هَٰذَا الْغُرَابِ فَأُوَارِيَ سَوْءَةَ أَخِي ۖ فَأَصْبَحَ مِنَ النَّادِمِينَ (31)
A seslal Bůh havrana, jenž hrabaje půdu, ukazoval mu, jak skrýti zločin, jejž dopustil se na bratru svém. Řekl: „Běda mi! Zdaž stal jsem se tak slabým, abych nemohl býti jako tento havran a nemohl skrýti zločin, jehož dopustil jsem se na bratru svému?“ A počal litovati |
مِنْ أَجْلِ ذَٰلِكَ كَتَبْنَا عَلَىٰ بَنِي إِسْرَائِيلَ أَنَّهُ مَن قَتَلَ نَفْسًا بِغَيْرِ نَفْسٍ أَوْ فَسَادٍ فِي الْأَرْضِ فَكَأَنَّمَا قَتَلَ النَّاسَ جَمِيعًا وَمَنْ أَحْيَاهَا فَكَأَنَّمَا أَحْيَا النَّاسَ جَمِيعًا ۚ وَلَقَدْ جَاءَتْهُمْ رُسُلُنَا بِالْبَيِّنَاتِ ثُمَّ إِنَّ كَثِيرًا مِّنْهُم بَعْدَ ذَٰلِكَ فِي الْأَرْضِ لَمُسْرِفُونَ (32)
Z této příčiny pak stanovili jsme zákonem synům Israele, že kdokoliv zabije bližního, aniž tento byl vražedníkem anebo šiřitelem nepravostí v zemi, jako by byl zabil veškeré lidstvo: ten pak, kdo zachrání život, jakoby byl zachránil lidstvo veškeré. Již dříve přišli k vám proroci naši s jasnými důkazy: nicméně i poté většina lidí páchala výstřednosti v zemi |
إِنَّمَا جَزَاءُ الَّذِينَ يُحَارِبُونَ اللَّهَ وَرَسُولَهُ وَيَسْعَوْنَ فِي الْأَرْضِ فَسَادًا أَن يُقَتَّلُوا أَوْ يُصَلَّبُوا أَوْ تُقَطَّعَ أَيْدِيهِمْ وَأَرْجُلُهُم مِّنْ خِلَافٍ أَوْ يُنفَوْا مِنَ الْأَرْضِ ۚ ذَٰلِكَ لَهُمْ خِزْيٌ فِي الدُّنْيَا ۖ وَلَهُمْ فِي الْآخِرَةِ عَذَابٌ عَظِيمٌ (33)
Však takováto bude odplata těch, kteří bojují proti Bohu a proroku jeho a pracují ke způsobení rozvratu v zemi: pobiti neb ukřižováni budou, uřezány jim budou ruce a nohy střídavě, nebo vypovězeni budou ze země. Takováto bude odměna jejich na světě a v budoucím čekají na ně tresty velké |
إِلَّا الَّذِينَ تَابُوا مِن قَبْلِ أَن تَقْدِرُوا عَلَيْهِمْ ۖ فَاعْلَمُوا أَنَّ اللَّهَ غَفُورٌ رَّحِيمٌ (34)
vyjma těch, kdož kajícně obrátí se dříve, než zmocníte se jich: a vězte, že Bůh velkým jest v odpouštění, slitovným |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ وَابْتَغُوا إِلَيْهِ الْوَسِيلَةَ وَجَاهِدُوا فِي سَبِيلِهِ لَعَلَّكُمْ تُفْلِحُونَ (35)
Vy, kteří jste uvěřili, bojte se Boha a snažte se dosíci přístupu k němu a bojujte horlivě na stezce jeho, aby dobře vedlo se vám |
إِنَّ الَّذِينَ كَفَرُوا لَوْ أَنَّ لَهُم مَّا فِي الْأَرْضِ جَمِيعًا وَمِثْلَهُ مَعَهُ لِيَفْتَدُوا بِهِ مِنْ عَذَابِ يَوْمِ الْقِيَامَةِ مَا تُقُبِّلَ مِنْهُمْ ۖ وَلَهُمْ عَذَابٌ أَلِيمٌ (36)
Nevěřící pak, kdyby veškerý majetek země, ba dvojnásobný obnos jeho, nabízeli výkupným od trestu v den zmrtvýchvstání, nebude přijmut od nich a trest bolestný je očekává |
يُرِيدُونَ أَن يَخْرُجُوا مِنَ النَّارِ وَمَا هُم بِخَارِجِينَ مِنْهَا ۖ وَلَهُمْ عَذَابٌ مُّقِيمٌ (37)
Rádi by vyprostili se z ohně, však nikdy nevyjdou z něho a věčná budou muka jejich |
وَالسَّارِقُ وَالسَّارِقَةُ فَاقْطَعُوا أَيْدِيَهُمَا جَزَاءً بِمَا كَسَبَا نَكَالًا مِّنَ اللَّهِ ۗ وَاللَّهُ عَزِيزٌ حَكِيمٌ (38)
Zloději neb zlodějce uřežte ruce, odplatou za to, co zasloužili si dílem rukou svých. Totoť jest varovný trest boží: a Bůh mocný jest a moudrý |
فَمَن تَابَ مِن بَعْدِ ظُلْمِهِ وَأَصْلَحَ فَإِنَّ اللَّهَ يَتُوبُ عَلَيْهِ ۗ إِنَّ اللَّهَ غَفُورٌ رَّحِيمٌ (39)
Však kdožkoli kajícně obrátí se k Bohu poté, když byl spáchal nepravost svou a polepší se, k tomu též Bůh obrátí se: neboť zajisté Bůh velký jest v odpouštění, slitovný |
أَلَمْ تَعْلَمْ أَنَّ اللَّهَ لَهُ مُلْكُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ يُعَذِّبُ مَن يَشَاءُ وَيَغْفِرُ لِمَن يَشَاءُ ۗ وَاللَّهُ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ قَدِيرٌ (40)
Zdaž nevíš, že Bohu přináleží panství nebes i země, a že tresce, koho chce, a odpouští, komu chce: neboť Bůh jest všemocný |
۞ يَا أَيُّهَا الرَّسُولُ لَا يَحْزُنكَ الَّذِينَ يُسَارِعُونَ فِي الْكُفْرِ مِنَ الَّذِينَ قَالُوا آمَنَّا بِأَفْوَاهِهِمْ وَلَمْ تُؤْمِن قُلُوبُهُمْ ۛ وَمِنَ الَّذِينَ هَادُوا ۛ سَمَّاعُونَ لِلْكَذِبِ سَمَّاعُونَ لِقَوْمٍ آخَرِينَ لَمْ يَأْتُوكَ ۖ يُحَرِّفُونَ الْكَلِمَ مِن بَعْدِ مَوَاضِعِهِ ۖ يَقُولُونَ إِنْ أُوتِيتُمْ هَٰذَا فَخُذُوهُ وَإِن لَّمْ تُؤْتَوْهُ فَاحْذَرُوا ۚ وَمَن يُرِدِ اللَّهُ فِتْنَتَهُ فَلَن تَمْلِكَ لَهُ مِنَ اللَّهِ شَيْئًا ۚ أُولَٰئِكَ الَّذِينَ لَمْ يُرِدِ اللَّهُ أَن يُطَهِّرَ قُلُوبَهُمْ ۚ لَهُمْ فِي الدُّنْيَا خِزْيٌ ۖ وَلَهُمْ فِي الْآخِرَةِ عَذَابٌ عَظِيمٌ (41)
Ó proroku, nezarmucuj se pro ty, kdož předhánějí se v nevíře: z těch, kteří řekli ústy svými: „Uvěřili jsme,“ však neuvěřila srdce jejich: a ze Židů, kteří poslouchají lži, kteří poslouchají jiné lidi, však nepřicházejí k tobě. Přemísťují slova (Knihy), řkouce: „Je-li vám dáváno toto (znění), přijměte je; ne-li pak, střezte se přijmouti je.“ Koho Bůh zavésti chce v rozkol, tomu nepřispěje u Boha pranic přímluva tvá. Ti, jichž srdce nezachce se Bohu očistiti, pokryti budou hanbou v tomto světě a v budoucím uchystán jest jim trest velký |
سَمَّاعُونَ لِلْكَذِبِ أَكَّالُونَ لِلسُّحْتِ ۚ فَإِن جَاءُوكَ فَاحْكُم بَيْنَهُمْ أَوْ أَعْرِضْ عَنْهُمْ ۖ وَإِن تُعْرِضْ عَنْهُمْ فَلَن يَضُرُّوكَ شَيْئًا ۖ وَإِنْ حَكَمْتَ فَاحْكُم بَيْنَهُم بِالْقِسْطِ ۚ إِنَّ اللَّهَ يُحِبُّ الْمُقْسِطِينَ (42)
oněm, kteří poslouchají lež a hltají věci nedovolené. Přijdou-li k tobě, abys rozsoudil mezi nimi, buď vyřkni rozsudek svůj, neb vzdal se jich. A vzdálíš-li se jich, nebudou moci uškoditi tobě v ničem: však budeš-li souditi mezi nimi, tedy rozsuď mezi nimi spravedlivě, neboť Bůh zajisté miluje ty, kteří jednají spravedlivě |
وَكَيْفَ يُحَكِّمُونَكَ وَعِندَهُمُ التَّوْرَاةُ فِيهَا حُكْمُ اللَّهِ ثُمَّ يَتَوَلَّوْنَ مِن بَعْدِ ذَٰلِكَ ۚ وَمَا أُولَٰئِكَ بِالْمُؤْمِنِينَ (43)
Však jak vezmou si tebe za soudce, když mají již Zákon, v němž zahrnuta jsou nařízení Boha. Nicméně oni odvrátili se od nich poté, když je byli obdrželi a nejsou věřícími |
إِنَّا أَنزَلْنَا التَّوْرَاةَ فِيهَا هُدًى وَنُورٌ ۚ يَحْكُمُ بِهَا النَّبِيُّونَ الَّذِينَ أَسْلَمُوا لِلَّذِينَ هَادُوا وَالرَّبَّانِيُّونَ وَالْأَحْبَارُ بِمَا اسْتُحْفِظُوا مِن كِتَابِ اللَّهِ وَكَانُوا عَلَيْهِ شُهَدَاءَ ۚ فَلَا تَخْشَوُا النَّاسَ وَاخْشَوْنِ وَلَا تَشْتَرُوا بِآيَاتِي ثَمَنًا قَلِيلًا ۚ وَمَن لَّمْ يَحْكُم بِمَا أَنزَلَ اللَّهُ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الْكَافِرُونَ (44)
V pravdě seslali jsme Zákon, v němž vedení jest a světlo: dle něho soudili Židy proroci, kteří odevzdám byli do vůle boží: rabíni pak a velekněží souditi měli podle oné části Knihy boží, jíž byli opatrovníky a svědky pravosti její. Pročež, Židé, nebojte se lidí, nýbrž bojte se mne: a nekupujte za znamení má věc ceny nepatrné, neb ti, kdož nesoudí dle toho, co Bůh byl seslal, jsou nevěřícími |
وَكَتَبْنَا عَلَيْهِمْ فِيهَا أَنَّ النَّفْسَ بِالنَّفْسِ وَالْعَيْنَ بِالْعَيْنِ وَالْأَنفَ بِالْأَنفِ وَالْأُذُنَ بِالْأُذُنِ وَالسِّنَّ بِالسِّنِّ وَالْجُرُوحَ قِصَاصٌ ۚ فَمَن تَصَدَّقَ بِهِ فَهُوَ كَفَّارَةٌ لَّهُ ۚ وَمَن لَّمْ يَحْكُم بِمَا أَنزَلَ اللَّهُ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الظَّالِمُونَ (45)
A předepsali jsme jim v Zákoně: „Život za život, oko za oko, nos za nos, ucho za ucho, zub za zub a odveta za poranění.“ Kdožkoli pak obrátí odvetu v almužnu, přispěje tím k vykoupení hříchů svých: a ti, kdož nesoudí dle toho, co Bůh seslal, jsou nepravostnými |
وَقَفَّيْنَا عَلَىٰ آثَارِهِم بِعِيسَى ابْنِ مَرْيَمَ مُصَدِّقًا لِّمَا بَيْنَ يَدَيْهِ مِنَ التَّوْرَاةِ ۖ وَآتَيْنَاهُ الْإِنجِيلَ فِيهِ هُدًى وَنُورٌ وَمُصَدِّقًا لِّمَا بَيْنَ يَدَيْهِ مِنَ التَّوْرَاةِ وَهُدًى وَمَوْعِظَةً لِّلْمُتَّقِينَ (46)
A ve stopách proroků dali jsme následovati Ježíši, synu Mariinu, na potvrzení starého Zákona: a dali jsme mu Evangelium, obsahující vedení a světlo, potvrzením starého Zákona a vedením a napomenutím pro bohabojné |
وَلْيَحْكُمْ أَهْلُ الْإِنجِيلِ بِمَا أَنزَلَ اللَّهُ فِيهِ ۚ وَمَن لَّمْ يَحْكُم بِمَا أَنزَلَ اللَّهُ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الْفَاسِقُونَ (47)
a aby lid, obdrževší Evangelium, mohl souditi dle toho, co Bůh v něm seslal. A kdožkoli nesoudí dle toho, co Bůh seslal, jest nevěřícím |
وَأَنزَلْنَا إِلَيْكَ الْكِتَابَ بِالْحَقِّ مُصَدِّقًا لِّمَا بَيْنَ يَدَيْهِ مِنَ الْكِتَابِ وَمُهَيْمِنًا عَلَيْهِ ۖ فَاحْكُم بَيْنَهُم بِمَا أَنزَلَ اللَّهُ ۖ وَلَا تَتَّبِعْ أَهْوَاءَهُمْ عَمَّا جَاءَكَ مِنَ الْحَقِّ ۚ لِكُلٍّ جَعَلْنَا مِنكُمْ شِرْعَةً وَمِنْهَاجًا ۚ وَلَوْ شَاءَ اللَّهُ لَجَعَلَكُمْ أُمَّةً وَاحِدَةً وَلَٰكِن لِّيَبْلُوَكُمْ فِي مَا آتَاكُمْ ۖ فَاسْتَبِقُوا الْخَيْرَاتِ ۚ إِلَى اللَّهِ مَرْجِعُكُمْ جَمِيعًا فَيُنَبِّئُكُم بِمَا كُنتُمْ فِيهِ تَخْتَلِفُونَ (48)
A seslali jsme tobě Knihu pravdy, na potvrzení (písem) předešlých a k ochránění jich před změněním: suď tedy mezi nimi dle toho, co Bůh byl seslal a nenásleduj přání jich, opustiv pravdu, tobě zjevenou. Každému z vás určili jsme pravidlo a stezku (vyšlapanou): a kdyby Bůh byl chtěl, byl by učinil vás národem jedním, však neučinil tak proto, že chtěl vás zkoušeti tím, co každému z vás dal. Buďte tudíž horlivými v konání dobrých skutků: k Bohu navrátíte se všichni a on dá vám pak správné vysvětlení toho, v čem jste se rozcházeli |
وَأَنِ احْكُم بَيْنَهُم بِمَا أَنزَلَ اللَّهُ وَلَا تَتَّبِعْ أَهْوَاءَهُمْ وَاحْذَرْهُمْ أَن يَفْتِنُوكَ عَن بَعْضِ مَا أَنزَلَ اللَّهُ إِلَيْكَ ۖ فَإِن تَوَلَّوْا فَاعْلَمْ أَنَّمَا يُرِيدُ اللَّهُ أَن يُصِيبَهُم بِبَعْضِ ذُنُوبِهِمْ ۗ وَإِنَّ كَثِيرًا مِّنَ النَّاسِ لَفَاسِقُونَ (49)
Rozsuzuj tedy mezi nimi dle toho, co Bůh byl seslal a nenásleduj choutek jejich: měj se na pozoru, aby neodloudili tě od některých příkazů, seslaných ti Bohem. A odvrátí-li se od tebe, věz, že Bůh chce potrestati je za některé hříchy jejich: neboť zajisté velký jest počet lidí nešlechetných |
أَفَحُكْمَ الْجَاهِلِيَّةِ يَبْغُونَ ۚ وَمَنْ أَحْسَنُ مِنَ اللَّهِ حُكْمًا لِّقَوْمٍ يُوقِنُونَ (50)
Zdaž přejí si rozsudků podobných oněm v dobách nevědomosti? Kdo lepším nad Boha jest soudcem pro ty, kdož pevně věří |
۞ يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تَتَّخِذُوا الْيَهُودَ وَالنَّصَارَىٰ أَوْلِيَاءَ ۘ بَعْضُهُمْ أَوْلِيَاءُ بَعْضٍ ۚ وَمَن يَتَوَلَّهُم مِّنكُمْ فَإِنَّهُ مِنْهُمْ ۗ إِنَّ اللَّهَ لَا يَهْدِي الْقَوْمَ الظَّالِمِينَ (51)
Vy, kteří jste uvěřili, nebeřte si Židy ani křesťany za přátele, neboť oni jsou pouze navzájem mezi sebou přáteli; kdožkoli pak z vás vezme si je za přátele, stane se jedním z nich a Bůh zajisté nevede stezkou přímou lidi nepravostné |
فَتَرَى الَّذِينَ فِي قُلُوبِهِم مَّرَضٌ يُسَارِعُونَ فِيهِمْ يَقُولُونَ نَخْشَىٰ أَن تُصِيبَنَا دَائِرَةٌ ۚ فَعَسَى اللَّهُ أَن يَأْتِيَ بِالْفَتْحِ أَوْ أَمْرٍ مِّنْ عِندِهِ فَيُصْبِحُوا عَلَىٰ مَا أَسَرُّوا فِي أَنفُسِهِمْ نَادِمِينَ (52)
Uvidíš ty, jichž srdce zasažena jsou chorobou, předbíhati se v přecházení k nevěřícím, řkoucí: „Bojíme se, aby nepostihl nás obrat osudu.“ Však možná, že Bůh přivede vítězství, anebo událost nějakou z rozkazu svého a pak počnou litovati svých tajných domněnek |
وَيَقُولُ الَّذِينَ آمَنُوا أَهَٰؤُلَاءِ الَّذِينَ أَقْسَمُوا بِاللَّهِ جَهْدَ أَيْمَانِهِمْ ۙ إِنَّهُمْ لَمَعَكُمْ ۚ حَبِطَتْ أَعْمَالُهُمْ فَأَصْبَحُوا خَاسِرِينَ (53)
Pak řeknou ti, kteří uvěřili: „Nejsou-liž tito oni, kteří přisahali při Bohu, nejpevnější přísahou, že jsou s vámi?“ Niveč uvedeny budou skutky jejich a propadnou zatracení |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا مَن يَرْتَدَّ مِنكُمْ عَن دِينِهِ فَسَوْفَ يَأْتِي اللَّهُ بِقَوْمٍ يُحِبُّهُمْ وَيُحِبُّونَهُ أَذِلَّةٍ عَلَى الْمُؤْمِنِينَ أَعِزَّةٍ عَلَى الْكَافِرِينَ يُجَاهِدُونَ فِي سَبِيلِ اللَّهِ وَلَا يَخَافُونَ لَوْمَةَ لَائِمٍ ۚ ذَٰلِكَ فَضْلُ اللَّهِ يُؤْتِيهِ مَن يَشَاءُ ۚ وَاللَّهُ وَاسِعٌ عَلِيمٌ (54)
Vy, kteří jste uvěřili, opustí-li kdo z vás náboženství své, tu vzniknouti dá Bůh lidu, jejž milovati bude a jenž milovati bude jej. Poníženým bude lid onen vůči věřícím, však hrdým vůči nevěřícím: bojovati bude na stezce boží a nebude báti se výčitek kohokoliv. To jest milost boží: Bůh popřává jí, komu chce. On zajisté jest nesmírný, vševědoucí |
إِنَّمَا وَلِيُّكُمُ اللَّهُ وَرَسُولُهُ وَالَّذِينَ آمَنُوا الَّذِينَ يُقِيمُونَ الصَّلَاةَ وَيُؤْتُونَ الزَّكَاةَ وَهُمْ رَاكِعُونَ (55)
Přáteli vašimi jsou (jedině) Bůh a prorok jeho, a ti, kteří zachovávají modlitbu a dávají povinnou almužnu a kdož klekají |
وَمَن يَتَوَلَّ اللَّهَ وَرَسُولَهُ وَالَّذِينَ آمَنُوا فَإِنَّ حِزْبَ اللَّهِ هُمُ الْغَالِبُونَ (56)
A kdožkoli béře si za přátele Boha a proroka jeho a ty, kteří uvěřili, jest na straně Boha: a tito zvítězí |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تَتَّخِذُوا الَّذِينَ اتَّخَذُوا دِينَكُمْ هُزُوًا وَلَعِبًا مِّنَ الَّذِينَ أُوتُوا الْكِتَابَ مِن قَبْلِكُمْ وَالْكُفَّارَ أَوْلِيَاءَ ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ إِن كُنتُم مُّؤْمِنِينَ (57)
Vy, kteří jste uvěřili, nebeřte si přátele těch z lidu, obdrževšího Knihu před vámi, kdož tropí si žert a úsměšky z náboženství vašeho, a nevěřících: nýbrž bojte se Boha, jste-li věřícími |
وَإِذَا نَادَيْتُمْ إِلَى الصَّلَاةِ اتَّخَذُوهَا هُزُوًا وَلَعِبًا ۚ ذَٰلِكَ بِأَنَّهُمْ قَوْمٌ لَّا يَعْقِلُونَ (58)
Aniž těch, kdož tropí si žerty a úsměšky, když voláte k modlitbě: činí tak proto, že jsou lid nechápající |
قُلْ يَا أَهْلَ الْكِتَابِ هَلْ تَنقِمُونَ مِنَّا إِلَّا أَنْ آمَنَّا بِاللَّهِ وَمَا أُنزِلَ إِلَيْنَا وَمَا أُنزِلَ مِن قَبْلُ وَأَنَّ أَكْثَرَكُمْ فَاسِقُونَ (59)
Rci: „Vy, kteří jste obdrželi Knihu, zdaž zříkáte se nás pouze proto, že uvěřili jsme v Boha a v to, co sesláno nám bylo a v to, co sesláno bylo před tím: a proto, že většina vás jest nešlechetna?“ |
قُلْ هَلْ أُنَبِّئُكُم بِشَرٍّ مِّن ذَٰلِكَ مَثُوبَةً عِندَ اللَّهِ ۚ مَن لَّعَنَهُ اللَّهُ وَغَضِبَ عَلَيْهِ وَجَعَلَ مِنْهُمُ الْقِرَدَةَ وَالْخَنَازِيرَ وَعَبَدَ الطَّاغُوتَ ۚ أُولَٰئِكَ شَرٌّ مَّكَانًا وَأَضَلُّ عَن سَوَاءِ السَّبِيلِ (60)
Rci: „Mohu-liž ohlásiti vám horší odplatu, než jaká čeká vás u Boha? Ty, jimž zlořečil Bůh a nad nimiž stojí hněv jeho: z nichž některé v opice a prasata proměnil: ty, kteří Tághúta uctívají: ti všichni, ve špatném jsou položení a daleko zbloudili od rovné stezky.“ |
وَإِذَا جَاءُوكُمْ قَالُوا آمَنَّا وَقَد دَّخَلُوا بِالْكُفْرِ وَهُمْ قَدْ خَرَجُوا بِهِ ۚ وَاللَّهُ أَعْلَمُ بِمَا كَانُوا يَكْتُمُونَ (61)
Když přišli k vám, řekli: „Uvěřili jsme“: však nevěřícími přišli a nevěřícími odešli. Však Bůh nejlépe věděl to, co tajili |
وَتَرَىٰ كَثِيرًا مِّنْهُمْ يُسَارِعُونَ فِي الْإِثْمِ وَالْعُدْوَانِ وَأَكْلِهِمُ السُّحْتَ ۚ لَبِئْسَ مَا كَانُوا يَعْمَلُونَ (62)
A mnohé z nich spatříš předstihovati se ve špatnosti a nespravedlnosti a v požívání toho, co zapovězeno bylo jim: hanba budiž jim za skutky jejich |
لَوْلَا يَنْهَاهُمُ الرَّبَّانِيُّونَ وَالْأَحْبَارُ عَن قَوْلِهِمُ الْإِثْمَ وَأَكْلِهِمُ السُّحْتَ ۚ لَبِئْسَ مَا كَانُوا يَصْنَعُونَ (63)
A kdyby nebyli zbraňovali jim rabíni jejich a velekněží v mluvení špatností a požívání věcí jim zapovězených, věru hanebné bývaly by byly skutky jejich |
وَقَالَتِ الْيَهُودُ يَدُ اللَّهِ مَغْلُولَةٌ ۚ غُلَّتْ أَيْدِيهِمْ وَلُعِنُوا بِمَا قَالُوا ۘ بَلْ يَدَاهُ مَبْسُوطَتَانِ يُنفِقُ كَيْفَ يَشَاءُ ۚ وَلَيَزِيدَنَّ كَثِيرًا مِّنْهُم مَّا أُنزِلَ إِلَيْكَ مِن رَّبِّكَ طُغْيَانًا وَكُفْرًا ۚ وَأَلْقَيْنَا بَيْنَهُمُ الْعَدَاوَةَ وَالْبَغْضَاءَ إِلَىٰ يَوْمِ الْقِيَامَةِ ۚ كُلَّمَا أَوْقَدُوا نَارًا لِّلْحَرْبِ أَطْفَأَهَا اللَّهُ ۚ وَيَسْعَوْنَ فِي الْأَرْضِ فَسَادًا ۚ وَاللَّهُ لَا يُحِبُّ الْمُفْسِدِينَ (64)
A praví Židé: „Ruka boží upevněna jest okovy.“ Naopak: ruce jejich nechť jsou v okovech a nechť prokleti jsou za to, co říkali. Nikoliv: ruce jeho vztažené jsou a rozdává dary své dle toho, jak chce! A v mnohých z nich to, co sesláno ti bylo Pánem tvým, zcela jistě rozmnoží odboj a nevíru: a uvrhli jsme mezi ně nepřátelství a nenávist, jež potrvá až do dne zmrtvýchvstání. Kdykoliv vznítí oheň války, Bůh uhasí jej: budou snažiti se síti rozbroj v zemi — a Bůh zajisté nemiluje působitelů nepravostí |
وَلَوْ أَنَّ أَهْلَ الْكِتَابِ آمَنُوا وَاتَّقَوْا لَكَفَّرْنَا عَنْهُمْ سَيِّئَاتِهِمْ وَلَأَدْخَلْنَاهُمْ جَنَّاتِ النَّعِيمِ (65)
Však kdyby ti, kteří obdrželi Knihu, uvěřili a báli se Boha, zajisté smazali bychom hříchy jejich a uvedli bychom je v zahrady rozkoší |
وَلَوْ أَنَّهُمْ أَقَامُوا التَّوْرَاةَ وَالْإِنجِيلَ وَمَا أُنزِلَ إِلَيْهِم مِّن رَّبِّهِمْ لَأَكَلُوا مِن فَوْقِهِمْ وَمِن تَحْتِ أَرْجُلِهِم ۚ مِّنْهُمْ أُمَّةٌ مُّقْتَصِدَةٌ ۖ وَكَثِيرٌ مِّنْهُمْ سَاءَ مَا يَعْمَلُونَ (66)
a kdyby zachovávali Zákon a Evangelium a to, co sesláno bylo jim Pánem jejich, mohli by požívati všech rozkoší, jež nad hlavami jsou jejich i pod nohama jejich. Někteří z nich jednají poctivě, však většina jich — jak špatné jsou skutky jejich |
۞ يَا أَيُّهَا الرَّسُولُ بَلِّغْ مَا أُنزِلَ إِلَيْكَ مِن رَّبِّكَ ۖ وَإِن لَّمْ تَفْعَلْ فَمَا بَلَّغْتَ رِسَالَتَهُ ۚ وَاللَّهُ يَعْصِمُكَ مِنَ النَّاسِ ۗ إِنَّ اللَّهَ لَا يَهْدِي الْقَوْمَ الْكَافِرِينَ (67)
Ó proroku, zvěstuj vše, co sesláno ti bylo Pánem tvým, neboť neučiníš-li tak, nedostál jsi poslání svému. Bůh ochrání tě před zlými lidmi: Bůh zajisté nevede lid nevěřící |
قُلْ يَا أَهْلَ الْكِتَابِ لَسْتُمْ عَلَىٰ شَيْءٍ حَتَّىٰ تُقِيمُوا التَّوْرَاةَ وَالْإِنجِيلَ وَمَا أُنزِلَ إِلَيْكُم مِّن رَّبِّكُمْ ۗ وَلَيَزِيدَنَّ كَثِيرًا مِّنْهُم مَّا أُنزِلَ إِلَيْكَ مِن رَّبِّكَ طُغْيَانًا وَكُفْرًا ۖ فَلَا تَأْسَ عَلَى الْقَوْمِ الْكَافِرِينَ (68)
Rci: „Vy, kteří jste obdrželi Knihu, nebudete míti v ničem opory, dokud nebudete zachovávati Zákon a Evangelium a to, co sesláno vám bylo Pánem vaším. To pak, co sesláno bylo tobě Pánem tvým, v mnohých z nich zcela jistě rozmnoží odboj a nevíru: však nepřipouštěj si starostí pro lid nevěřící |
إِنَّ الَّذِينَ آمَنُوا وَالَّذِينَ هَادُوا وَالصَّابِئُونَ وَالنَّصَارَىٰ مَنْ آمَنَ بِاللَّهِ وَالْيَوْمِ الْآخِرِ وَعَمِلَ صَالِحًا فَلَا خَوْفٌ عَلَيْهِمْ وَلَا هُمْ يَحْزَنُونَ (69)
Zajisté těm, kteří uvěřili, a Židům a sabejským a křesťanům: těm, kdož uvěřili v Boha a v den poslední a konali dobré skutky: těm netřeba se báti, aniž rmoutiti se |
لَقَدْ أَخَذْنَا مِيثَاقَ بَنِي إِسْرَائِيلَ وَأَرْسَلْنَا إِلَيْهِمْ رُسُلًا ۖ كُلَّمَا جَاءَهُمْ رَسُولٌ بِمَا لَا تَهْوَىٰ أَنفُسُهُمْ فَرِيقًا كَذَّبُوا وَفَرِيقًا يَقْتُلُونَ (70)
(Kdysi) přijali jsme smlouvu se syny Israele a poslali jsme jim proroky: však kdykoliv přišli k nim proroci s něčím, co nebylo jim po chuti, tu některé z nich nazývali lháři a některé z nich povraždili |
وَحَسِبُوا أَلَّا تَكُونَ فِتْنَةٌ فَعَمُوا وَصَمُّوا ثُمَّ تَابَ اللَّهُ عَلَيْهِمْ ثُمَّ عَمُوا وَصَمُّوا كَثِيرٌ مِّنْهُمْ ۚ وَاللَّهُ بَصِيرٌ بِمَا يَعْمَلُونَ (71)
Domnívali se, že nepojde jim z toho nic zlého, však slepotou a němotou raněni jsou: poté pak odpustil jim Bůh, však na to zase mnozí z nich oslepli a oněměli. A Bůh dobře pozoruje konání jejich |
لَقَدْ كَفَرَ الَّذِينَ قَالُوا إِنَّ اللَّهَ هُوَ الْمَسِيحُ ابْنُ مَرْيَمَ ۖ وَقَالَ الْمَسِيحُ يَا بَنِي إِسْرَائِيلَ اعْبُدُوا اللَّهَ رَبِّي وَرَبَّكُمْ ۖ إِنَّهُ مَن يُشْرِكْ بِاللَّهِ فَقَدْ حَرَّمَ اللَّهُ عَلَيْهِ الْجَنَّةَ وَمَأْوَاهُ النَّارُ ۖ وَمَا لِلظَّالِمِينَ مِنْ أَنصَارٍ (72)
Nevěřícími jsou, kdož praví: „Bůh jest Mesiáš, syn Mariin,“ neboť Mesiáš řekl: „Synové Israele, klaňte se Bohu, Pánu mému a Pánu vašemu.“ Kdožkolivěk činiti bude Bohu společníků, tomu zapoví Bůh vstup do ráje a příbytkem bude mu oheň: a nepravostným nebude pomocníků |
لَّقَدْ كَفَرَ الَّذِينَ قَالُوا إِنَّ اللَّهَ ثَالِثُ ثَلَاثَةٍ ۘ وَمَا مِنْ إِلَٰهٍ إِلَّا إِلَٰهٌ وَاحِدٌ ۚ وَإِن لَّمْ يَنتَهُوا عَمَّا يَقُولُونَ لَيَمَسَّنَّ الَّذِينَ كَفَرُوا مِنْهُمْ عَذَابٌ أَلِيمٌ (73)
Nevěřícími jsou ti, kdož praví: „Bůh jest třetím z Trojice,“ neboť není jiného boha kromě Boha jediného: a nepřestanou-li říkati tak, zajisté ti, kdož nevěřícími jsou mezi nimi, dotčeni budou trestem bolestným |
أَفَلَا يَتُوبُونَ إِلَى اللَّهِ وَيَسْتَغْفِرُونَهُ ۚ وَاللَّهُ غَفُورٌ رَّحِيمٌ (74)
Neobrátí-li se tedy k Bohu a nebudou-li pak žádati jej za odpuštění, když Bůh zajisté velkým jest v odpouštění, slitovným?“ |
مَّا الْمَسِيحُ ابْنُ مَرْيَمَ إِلَّا رَسُولٌ قَدْ خَلَتْ مِن قَبْلِهِ الرُّسُلُ وَأُمُّهُ صِدِّيقَةٌ ۖ كَانَا يَأْكُلَانِ الطَّعَامَ ۗ انظُرْ كَيْفَ نُبَيِّنُ لَهُمُ الْآيَاتِ ثُمَّ انظُرْ أَنَّىٰ يُؤْفَكُونَ (75)
Mesiáš, syn Mariin, byl pouhým prorokem: jiní proroci byli před ním. A matka jeho byla ženou pravdomluvnou a oba živili se jídlem: hle, jak jasnými činíme jim znamení svá a hle, jak odvracejí se od nich |
قُلْ أَتَعْبُدُونَ مِن دُونِ اللَّهِ مَا لَا يَمْلِكُ لَكُمْ ضَرًّا وَلَا نَفْعًا ۚ وَاللَّهُ هُوَ السَّمِيعُ الْعَلِيمُ (76)
Rci: „Zdaž uctívati budete vedle Boha něco, co nemůže způsobiti vám ani škody, ani užitku? Jedině Bůh slyší a ví vše.“ |
قُلْ يَا أَهْلَ الْكِتَابِ لَا تَغْلُوا فِي دِينِكُمْ غَيْرَ الْحَقِّ وَلَا تَتَّبِعُوا أَهْوَاءَ قَوْمٍ قَدْ ضَلُّوا مِن قَبْلُ وَأَضَلُّوا كَثِيرًا وَضَلُّوا عَن سَوَاءِ السَّبِيلِ (77)
Rci: „Vy, kteří obdrželi jste Knihu, nepřestupujte meze pravdy v náboženství svém, aniž následujte choutek lidí, zbloudivších před vámi a zavedších mnoho lidí do bludu: ti zajisté zbloudili s cesty rovné.“ |
لُعِنَ الَّذِينَ كَفَرُوا مِن بَنِي إِسْرَائِيلَ عَلَىٰ لِسَانِ دَاوُودَ وَعِيسَى ابْنِ مَرْيَمَ ۚ ذَٰلِكَ بِمَا عَصَوا وَّكَانُوا يَعْتَدُونَ (78)
Zlořečeni byli ti, kdož neuvěřili ze synů Israele, jazykem Davida i Ježíše, syna Mariina: to stalo se jim proto, že neposlušnými byli a hříšnými |
كَانُوا لَا يَتَنَاهَوْنَ عَن مُّنكَرٍ فَعَلُوهُ ۚ لَبِئْسَ مَا كَانُوا يَفْعَلُونَ (79)
nenapomínali se navzájem k ustání ve zlém konání svém: hanba budiž konání jejich |
تَرَىٰ كَثِيرًا مِّنْهُمْ يَتَوَلَّوْنَ الَّذِينَ كَفَرُوا ۚ لَبِئْسَ مَا قَدَّمَتْ لَهُمْ أَنفُسُهُمْ أَن سَخِطَ اللَّهُ عَلَيْهِمْ وَفِي الْعَذَابِ هُمْ خَالِدُونَ (80)
Mnohé spatříš mezi nimi vcházeti v přátelství s nevěřícími. Špatné jsou to činy, jimiž provinili se: i rozhněval se na ně Bůh a v mukách trvati budou věčných |
وَلَوْ كَانُوا يُؤْمِنُونَ بِاللَّهِ وَالنَّبِيِّ وَمَا أُنزِلَ إِلَيْهِ مَا اتَّخَذُوهُمْ أَوْلِيَاءَ وَلَٰكِنَّ كَثِيرًا مِّنْهُمْ فَاسِقُونَ (81)
Kdyby byli uvěřili v Boha, a proroka jeho a v to, co sesláno bylo mu, nebyli by bývali přátelili se s nimi: však většina jich jsou nešlechetníky |
۞ لَتَجِدَنَّ أَشَدَّ النَّاسِ عَدَاوَةً لِّلَّذِينَ آمَنُوا الْيَهُودَ وَالَّذِينَ أَشْرَكُوا ۖ وَلَتَجِدَنَّ أَقْرَبَهُم مَّوَدَّةً لِّلَّذِينَ آمَنُوا الَّذِينَ قَالُوا إِنَّا نَصَارَىٰ ۚ ذَٰلِكَ بِأَنَّ مِنْهُمْ قِسِّيسِينَ وَرُهْبَانًا وَأَنَّهُمْ لَا يَسْتَكْبِرُونَ (82)
Zajisté shledáš, že největšími nepřáteli věřících mezi lidmi jsou Židé a ti, kdož Bohu dávají společníky: a zajisté shledáš, že nejbližšími v lásce k věřícím jsou ti, již dí: „Jsme křesťané.“ To proto, že mají mezi sebou kněze a poustevníky, a že nejsou pyšni |
وَإِذَا سَمِعُوا مَا أُنزِلَ إِلَى الرَّسُولِ تَرَىٰ أَعْيُنَهُمْ تَفِيضُ مِنَ الدَّمْعِ مِمَّا عَرَفُوا مِنَ الْحَقِّ ۖ يَقُولُونَ رَبَّنَا آمَنَّا فَاكْتُبْنَا مَعَ الشَّاهِدِينَ (83)
A když slyší, co sesláno bylo proroku, slzami přetékají oči jejich nad poznanou v tom pravdou a dí: „Pane náš, uvěřili jsme a zapiš nás mezi ty, kdož to dosvědčují |
وَمَا لَنَا لَا نُؤْمِنُ بِاللَّهِ وَمَا جَاءَنَا مِنَ الْحَقِّ وَنَطْمَعُ أَن يُدْخِلَنَا رَبُّنَا مَعَ الْقَوْمِ الصَّالِحِينَ (84)
A proč bychom nevěřili v Boha a pravdu, nám zjevenou: a proč netoužili bychom po tom, aby Pán náš uvedl nás tam, kde budou spravedliví?“ |
فَأَثَابَهُمُ اللَّهُ بِمَا قَالُوا جَنَّاتٍ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا ۚ وَذَٰلِكَ جَزَاءُ الْمُحْسِنِينَ (85)
I odměnil je Bůh za slova jejich zahradami, pod nimiž řeky tekou; v nich přebývati budou věčně: taková bude odměna těch, kdož dobře činí |
وَالَّذِينَ كَفَرُوا وَكَذَّبُوا بِآيَاتِنَا أُولَٰئِكَ أَصْحَابُ الْجَحِيمِ (86)
Však údělem těch, kdož neuvěřili a lží nazývali znamení naše, bude oheň pekelný |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تُحَرِّمُوا طَيِّبَاتِ مَا أَحَلَّ اللَّهُ لَكُمْ وَلَا تَعْتَدُوا ۚ إِنَّ اللَّهَ لَا يُحِبُّ الْمُعْتَدِينَ (87)
Vy, kteří jste uvěřili, nezapovídejte požívání dobrých věcí, jež Bůh dovolil vám: ale nepřestupujte mezí, neboť Bůh zajisté nemiluje přestupníků |
وَكُلُوا مِمَّا رَزَقَكُمُ اللَّهُ حَلَالًا طَيِّبًا ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي أَنتُم بِهِ مُؤْمِنُونَ (88)
A jezte z toho, čímž obdařil vás Bůh, dovoleného a dobrého: a bojte se Boha, v něhož věříte |
لَا يُؤَاخِذُكُمُ اللَّهُ بِاللَّغْوِ فِي أَيْمَانِكُمْ وَلَٰكِن يُؤَاخِذُكُم بِمَا عَقَّدتُّمُ الْأَيْمَانَ ۖ فَكَفَّارَتُهُ إِطْعَامُ عَشَرَةِ مَسَاكِينَ مِنْ أَوْسَطِ مَا تُطْعِمُونَ أَهْلِيكُمْ أَوْ كِسْوَتُهُمْ أَوْ تَحْرِيرُ رَقَبَةٍ ۖ فَمَن لَّمْ يَجِدْ فَصِيَامُ ثَلَاثَةِ أَيَّامٍ ۚ ذَٰلِكَ كَفَّارَةُ أَيْمَانِكُمْ إِذَا حَلَفْتُمْ ۚ وَاحْفَظُوا أَيْمَانَكُمْ ۚ كَذَٰلِكَ يُبَيِّنُ اللَّهُ لَكُمْ آيَاتِهِ لَعَلَّكُمْ تَشْكُرُونَ (89)
Bůh nebude trestati vás za mýlku, jež přihodí se vám v přísaze vaší: ale bude trestati vás za přestoupení vážně učiněné přísahy. Pokáním za to budiž nakrmení deseti nuzných potravou prostředního druhu, jakou živí se rodina vaše: aneb obléknutí jich nebo vykoupení otroka. Však kdo k tomu nenalezne prostředků,. nechť postí se po dobu tří dnů. Takové jest pokání za přestoupení přísah vašich poté, když jste byli přisahali: pročež dodržujte přísahy své. Takovým způsobem objasňuje vám Bůh znamení svá, abyste mu byli vděčnými |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا إِنَّمَا الْخَمْرُ وَالْمَيْسِرُ وَالْأَنصَابُ وَالْأَزْلَامُ رِجْسٌ مِّنْ عَمَلِ الشَّيْطَانِ فَاجْتَنِبُوهُ لَعَلَّكُمْ تُفْلِحُونَ (90)
Vy, kteří jste uvěřili, zajisté víno a hazardní hry a sochy a vrhání losů šípy, jsou neřesti z díla Satanova: pročež straňte se jich, aby se vám dobře vedlo |
إِنَّمَا يُرِيدُ الشَّيْطَانُ أَن يُوقِعَ بَيْنَكُمُ الْعَدَاوَةَ وَالْبَغْضَاءَ فِي الْخَمْرِ وَالْمَيْسِرِ وَيَصُدَّكُمْ عَن ذِكْرِ اللَّهِ وَعَنِ الصَّلَاةِ ۖ فَهَلْ أَنتُم مُّنتَهُونَ (91)
Satan chce vrhnouti mezi vás nepřátelství a zášť vínem, a hazardní hrou a vzdáliti vás od vzpomínání na Boha a modlitbu: zdaž tedy nebudete se vzdalovati jich |
وَأَطِيعُوا اللَّهَ وَأَطِيعُوا الرَّسُولَ وَاحْذَرُوا ۚ فَإِن تَوَلَّيْتُمْ فَاعْلَمُوا أَنَّمَا عَلَىٰ رَسُولِنَا الْبَلَاغُ الْمُبِينُ (92)
Poslouchejte Boha a poslouchejte proroka a mějte se na pozoru: však odvrátíte-li se, vězte, že prorok náš jest pouze hlasatelem pravdy zjevné |
لَيْسَ عَلَى الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ جُنَاحٌ فِيمَا طَعِمُوا إِذَا مَا اتَّقَوا وَّآمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ ثُمَّ اتَّقَوا وَّآمَنُوا ثُمَّ اتَّقَوا وَّأَحْسَنُوا ۗ وَاللَّهُ يُحِبُّ الْمُحْسِنِينَ (93)
Ti, kteří uvěřili a konali dobré skutky, nebudou míti viny za to, co byli jedli, bojí-li se Boha a věří a konají dobré skutky, a opět bojí se Boha a věří, a opět bojí se Boha a konají dobro: neboť Bůh miluje ty, kdož dobře činí |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَيَبْلُوَنَّكُمُ اللَّهُ بِشَيْءٍ مِّنَ الصَّيْدِ تَنَالُهُ أَيْدِيكُمْ وَرِمَاحُكُمْ لِيَعْلَمَ اللَّهُ مَن يَخَافُهُ بِالْغَيْبِ ۚ فَمَنِ اعْتَدَىٰ بَعْدَ ذَٰلِكَ فَلَهُ عَذَابٌ أَلِيمٌ (94)
Vy, kteří jste uvěřili, Bůh zajisté bude chtíti zkoušeti vás tím, že pošle vám zvěřinu do cesty tak, že dostihnouti ji budou moci ruce i oštěpy vaše, aby zvěděl, kdo bojí se jej v hloubi srdce svého. A tomu, kdo po té přestoupí zákaz, připraven jest trest bolestný |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تَقْتُلُوا الصَّيْدَ وَأَنتُمْ حُرُمٌ ۚ وَمَن قَتَلَهُ مِنكُم مُّتَعَمِّدًا فَجَزَاءٌ مِّثْلُ مَا قَتَلَ مِنَ النَّعَمِ يَحْكُمُ بِهِ ذَوَا عَدْلٍ مِّنكُمْ هَدْيًا بَالِغَ الْكَعْبَةِ أَوْ كَفَّارَةٌ طَعَامُ مَسَاكِينَ أَوْ عَدْلُ ذَٰلِكَ صِيَامًا لِّيَذُوقَ وَبَالَ أَمْرِهِ ۗ عَفَا اللَّهُ عَمَّا سَلَفَ ۚ وَمَنْ عَادَ فَيَنتَقِمُ اللَّهُ مِنْهُ ۗ وَاللَّهُ عَزِيزٌ ذُو انتِقَامٍ (95)
Vy, kteří jste uvěřili, neusmrcujte zvěřiny během pouti své (do Mekky). Kdožkoli svévolně zabije zvěř během pouti, nechť v náhradu dá domácí dobytče stejné ceny a o tom nechť rozsoudí dva mužové spravedliví mezi vámi. Dobytče to pak přivedeno bude jako dar obětní ke Ka'bě. Jinak za pokání uloženo budiž dání potravy nuzným, aneb stejnocenným vyrovnáním budiž půst, aby provinilec okusil zlé následky svého skutku. Bůh promíjí minulé poklesky, však obnoví-li je kdo, Bůh pomstí se na něm, neboť Bůh jest mocný a pomsta jemu přináleží |
أُحِلَّ لَكُمْ صَيْدُ الْبَحْرِ وَطَعَامُهُ مَتَاعًا لَّكُمْ وَلِلسَّيَّارَةِ ۖ وَحُرِّمَ عَلَيْكُمْ صَيْدُ الْبَرِّ مَا دُمْتُمْ حُرُمًا ۗ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي إِلَيْهِ تُحْشَرُونَ (96)
Dovoleno jest vám loviti ryby a jísti je potravou sobě a poutníkům: však zapovězen jest vám lov na souši, pokud zahaleni jste v háv poutnický. A bojte se Boha, neboť u něho budete shromážděni |
۞ جَعَلَ اللَّهُ الْكَعْبَةَ الْبَيْتَ الْحَرَامَ قِيَامًا لِّلنَّاسِ وَالشَّهْرَ الْحَرَامَ وَالْهَدْيَ وَالْقَلَائِدَ ۚ ذَٰلِكَ لِتَعْلَمُوا أَنَّ اللَّهَ يَعْلَمُ مَا فِي السَّمَاوَاتِ وَمَا فِي الْأَرْضِ وَأَنَّ اللَّهَ بِكُلِّ شَيْءٍ عَلِيمٌ (97)
Bůh učinil Ka'bu domem posvátným a stanovištěm lidí: a určil měsíc posvátný a dary obětní a ozdoby obětní. To proto, abyste věděli, že Bohu známo jest vše, což na nebi jest i na zemi a že Bůh jest vševědoucí |
اعْلَمُوا أَنَّ اللَّهَ شَدِيدُ الْعِقَابِ وَأَنَّ اللَّهَ غَفُورٌ رَّحِيمٌ (98)
Vězte též, že Bůh přísný jest v trestání, ale též velký v odpouštění, slitovný |
مَّا عَلَى الرَّسُولِ إِلَّا الْبَلَاغُ ۗ وَاللَّهُ يَعْلَمُ مَا تُبْدُونَ وَمَا تَكْتُمُونَ (99)
Prorok jest povinen jedině hlásati vůli boží: Bůh pak dobře ví, co přiznáváte i co tajíte |
قُل لَّا يَسْتَوِي الْخَبِيثُ وَالطَّيِّبُ وَلَوْ أَعْجَبَكَ كَثْرَةُ الْخَبِيثِ ۚ فَاتَّقُوا اللَّهَ يَا أُولِي الْأَلْبَابِ لَعَلَّكُمْ تُفْلِحُونَ (100)
Rci: „Není rovnocenné zlo s dobrem, ač zlo vábí vás svým množstvím: i bojte se Boha, lidé rozumní, aby dobře se vám vedlo.“ |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تَسْأَلُوا عَنْ أَشْيَاءَ إِن تُبْدَ لَكُمْ تَسُؤْكُمْ وَإِن تَسْأَلُوا عَنْهَا حِينَ يُنَزَّلُ الْقُرْآنُ تُبْدَ لَكُمْ عَفَا اللَّهُ عَنْهَا ۗ وَاللَّهُ غَفُورٌ حَلِيمٌ (101)
Vy, kteří jste uveřili, netažte se na věci, které kdyby odhaleny vám byly, špatně by na vás působily. Však budete-li tázati se na ony věci poté, až celý Korán vám bude zjeven, budou vám odhaleny: Bůh promine vám Pak dotazování vaše, neboť Bůh velký jest v odpouštění, laskavý |
قَدْ سَأَلَهَا قَوْمٌ مِّن قَبْلِكُمْ ثُمَّ أَصْبَحُوا بِهَا كَافِرِينَ (102)
Před vámi již tázali se na věci ony lidé, však po zvědění jich stali se nevěřícími |
مَا جَعَلَ اللَّهُ مِن بَحِيرَةٍ وَلَا سَائِبَةٍ وَلَا وَصِيلَةٍ وَلَا حَامٍ ۙ وَلَٰكِنَّ الَّذِينَ كَفَرُوا يَفْتَرُونَ عَلَى اللَّهِ الْكَذِبَ ۖ وَأَكْثَرُهُمْ لَا يَعْقِلُونَ (103)
Bůh neučinil nařízení ohledně Bahíry, aniž ohledně Sá'iby, aniž ohledně Wasíly, aniž ohledně Hámi-a: však ti, kdož neuvěřili, vymýšlejí tyto lži na účet Boha a většina jich nemá rozumu |
وَإِذَا قِيلَ لَهُمْ تَعَالَوْا إِلَىٰ مَا أَنزَلَ اللَّهُ وَإِلَى الرَّسُولِ قَالُوا حَسْبُنَا مَا وَجَدْنَا عَلَيْهِ آبَاءَنَا ۚ أَوَلَوْ كَانَ آبَاؤُهُمْ لَا يَعْلَمُونَ شَيْئًا وَلَا يَهْتَدُونَ (104)
Když řečeno bylo jim: „Pojďte a přijměte, co Bůh seslal a skupte se kol proroka,“ řekli: „Dostatečna jest pro nás víra, již našli jsme u otců svých.“ A vždyť přece otcové jejich nevěděli ničeho, aniž vedeni byli stezkou pravou |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا عَلَيْكُمْ أَنفُسَكُمْ ۖ لَا يَضُرُّكُم مَّن ضَلَّ إِذَا اهْتَدَيْتُمْ ۚ إِلَى اللَّهِ مَرْجِعُكُمْ جَمِيعًا فَيُنَبِّئُكُم بِمَا كُنتُمْ تَعْمَلُونَ (105)
Vy, kteří jste uvěřili, za duše své sami jste zodpovědni, neuškodí vám ti, kteří bloudí, jste-li vy sami dobře vedeni. K Bohu navrátíte se všichni a on pak vám poví, co jste činili |
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا شَهَادَةُ بَيْنِكُمْ إِذَا حَضَرَ أَحَدَكُمُ الْمَوْتُ حِينَ الْوَصِيَّةِ اثْنَانِ ذَوَا عَدْلٍ مِّنكُمْ أَوْ آخَرَانِ مِنْ غَيْرِكُمْ إِنْ أَنتُمْ ضَرَبْتُمْ فِي الْأَرْضِ فَأَصَابَتْكُم مُّصِيبَةُ الْمَوْتِ ۚ تَحْبِسُونَهُمَا مِن بَعْدِ الصَّلَاةِ فَيُقْسِمَانِ بِاللَّهِ إِنِ ارْتَبْتُمْ لَا نَشْتَرِي بِهِ ثَمَنًا وَلَوْ كَانَ ذَا قُرْبَىٰ ۙ وَلَا نَكْتُمُ شَهَادَةَ اللَّهِ إِنَّا إِذًا لَّمِنَ الْآثِمِينَ (106)
Vy, kteří jste uvěřili, vezměte si svědky, když kdo z vás blízek jest smrti a když konáte poslední vůli: zavolejte dva muže spravedlivé mezi vámi, anebo dva jiné z jiného lidu, jste-li na cestě v zemi a tehdy postihl by vás osud smrti. Zavřete je pak oba ve světnici poté, když se byli pomodlili a máte-li ještě pochybnosti o nich, necháte je oba přisahati při Bohu takto: „Nenecháme koupiti se úplatkem, i kdyby nabízen byl nám příbuznými našimi a nezatajíme ničeho ze svědectví vzatého před Bohem: jinak nechť patříme k nešlechetným.“ |
فَإِنْ عُثِرَ عَلَىٰ أَنَّهُمَا اسْتَحَقَّا إِثْمًا فَآخَرَانِ يَقُومَانِ مَقَامَهُمَا مِنَ الَّذِينَ اسْتَحَقَّ عَلَيْهِمُ الْأَوْلَيَانِ فَيُقْسِمَانِ بِاللَّهِ لَشَهَادَتُنَا أَحَقُّ مِن شَهَادَتِهِمَا وَمَا اعْتَدَيْنَا إِنَّا إِذًا لَّمِنَ الظَّالِمِينَ (107)
Vyjde-li pak na jevo, že oni dva svědci prohřešili se proti přísaze své, dva jiní, z těch, kteří je v tom byli usvědčili, a již blízkými jsou přáteli umírajícího, nechť zaujmou jejich místo a nechť oba přisahají při Bohu: „V pravdě svědectví naše pravdivějším jest svědectví oněch dvou a netvrdíme ničeho nepravdivého: jinak pak byli bychom z nepravostných.“ |
ذَٰلِكَ أَدْنَىٰ أَن يَأْتُوا بِالشَّهَادَةِ عَلَىٰ وَجْهِهَا أَوْ يَخَافُوا أَن تُرَدَّ أَيْمَانٌ بَعْدَ أَيْمَانِهِمْ ۗ وَاتَّقُوا اللَّهَ وَاسْمَعُوا ۗ وَاللَّهُ لَا يَهْدِي الْقَوْمَ الْفَاسِقِينَ (108)
Tímto způsobem usnadněno bude, aby lidé dávali pravdivé svědectví, nebo báli se, aby nebylo vzato svědectví jiných poté, když oni byli naň přisahali. A bojte se Boha a slyšte jej: neboť Bůh nevede cestou pravou lid prostopášný |
۞ يَوْمَ يَجْمَعُ اللَّهُ الرُّسُلَ فَيَقُولُ مَاذَا أُجِبْتُمْ ۖ قَالُوا لَا عِلْمَ لَنَا ۖ إِنَّكَ أَنتَ عَلَّامُ الْغُيُوبِ (109)
V onen den, kdy shromáždí Bůh proroky své, řekne jim: „Co bylo vám odpověděno?“ I řeknou: „Věru, nevíme ničeho, neboť tys znatelem všech tajemství.“ |
إِذْ قَالَ اللَّهُ يَا عِيسَى ابْنَ مَرْيَمَ اذْكُرْ نِعْمَتِي عَلَيْكَ وَعَلَىٰ وَالِدَتِكَ إِذْ أَيَّدتُّكَ بِرُوحِ الْقُدُسِ تُكَلِّمُ النَّاسَ فِي الْمَهْدِ وَكَهْلًا ۖ وَإِذْ عَلَّمْتُكَ الْكِتَابَ وَالْحِكْمَةَ وَالتَّوْرَاةَ وَالْإِنجِيلَ ۖ وَإِذْ تَخْلُقُ مِنَ الطِّينِ كَهَيْئَةِ الطَّيْرِ بِإِذْنِي فَتَنفُخُ فِيهَا فَتَكُونُ طَيْرًا بِإِذْنِي ۖ وَتُبْرِئُ الْأَكْمَهَ وَالْأَبْرَصَ بِإِذْنِي ۖ وَإِذْ تُخْرِجُ الْمَوْتَىٰ بِإِذْنِي ۖ وَإِذْ كَفَفْتُ بَنِي إِسْرَائِيلَ عَنكَ إِذْ جِئْتَهُم بِالْبَيِّنَاتِ فَقَالَ الَّذِينَ كَفَرُوا مِنْهُمْ إِنْ هَٰذَا إِلَّا سِحْرٌ مُّبِينٌ (110)
Tehdy řekne Bůh: „Ježíši, synu Mariin, pomni milosti, kterou jsem prokázal tobě a matce tvé, posíliv tě Duchem Svatým, abys mluvil k lidem, již v kolébce i jako muž dospělý: a když naučil jsem tě Knize a moudrosti a Zákonu i Evangeliu: pak když stvořil's z hlíny podobu ptáka a z dopuštění mého dechl's na ni a stala se živoucím ptákem z dopuštění mého: a když léčil's slepé a malomocné a z dovolení mého křísil's mrtvé: když pak chránil jsem tě před výpady synů Israele, když přišel's k nim s jasnými důkazy:“ i řekli ti, kdož neuvěřili mezi nimi: „Totoť zjevné jest kouzelnictví.“ |
وَإِذْ أَوْحَيْتُ إِلَى الْحَوَارِيِّينَ أَنْ آمِنُوا بِي وَبِرَسُولِي قَالُوا آمَنَّا وَاشْهَدْ بِأَنَّنَا مُسْلِمُونَ (111)
A když vnukl jsem apoštolům: „Věřte ve mne a v proroka mého,“ odvětili: „Uvěřili jsme a tys svědkem, že oddáni jsme do vůle boží.“ |
إِذْ قَالَ الْحَوَارِيُّونَ يَا عِيسَى ابْنَ مَرْيَمَ هَلْ يَسْتَطِيعُ رَبُّكَ أَن يُنَزِّلَ عَلَيْنَا مَائِدَةً مِّنَ السَّمَاءِ ۖ قَالَ اتَّقُوا اللَّهَ إِن كُنتُم مُّؤْمِنِينَ (112)
Tehdy pak řekli apoštolové: „Ježíši, synu Mariin, zdaž možno jest Pánu tvému seslati nám s nebe (prostřený) STŮL?“ I řekl: „Bojte se Boha, jste-li věřícími.“ |
قَالُوا نُرِيدُ أَن نَّأْكُلَ مِنْهَا وَتَطْمَئِنَّ قُلُوبُنَا وَنَعْلَمَ أَن قَدْ صَدَقْتَنَا وَنَكُونَ عَلَيْهَا مِنَ الشَّاهِدِينَ (113)
Řekli: „Chceme jísti s něho, aby uspokojena byla srdce naše a abychom věděli, žes pravdu mluvil nám a pravdu onu mohli dosvědčiti.“ |
قَالَ عِيسَى ابْنُ مَرْيَمَ اللَّهُمَّ رَبَّنَا أَنزِلْ عَلَيْنَا مَائِدَةً مِّنَ السَّمَاءِ تَكُونُ لَنَا عِيدًا لِّأَوَّلِنَا وَآخِرِنَا وَآيَةً مِّنكَ ۖ وَارْزُقْنَا وَأَنتَ خَيْرُ الرَّازِقِينَ (114)
Řekl tehdy Ježíš, syn Mariin: „Velký Bože, Pane náš, sešli nám stůl (prostřený) s nebe, který nechť svátkem jest prvnímu i poslednímu z nás a znamením od tebe: a nakrm nás, neboť ty zajisté nejlepším jsi ze všech živitelů.“ |
قَالَ اللَّهُ إِنِّي مُنَزِّلُهَا عَلَيْكُمْ ۖ فَمَن يَكْفُرْ بَعْدُ مِنكُمْ فَإِنِّي أُعَذِّبُهُ عَذَابًا لَّا أُعَذِّبُهُ أَحَدًا مِّنَ الْعَالَمِينَ (115)
I řekl Bůh: „Zajisté sešlu jej vám: a kdožkoli z vás poté neuvěří, toho zajisté potrestám trestem, jakým nikoho ze stvoření jsem dosud neztrestal.“ |
وَإِذْ قَالَ اللَّهُ يَا عِيسَى ابْنَ مَرْيَمَ أَأَنتَ قُلْتَ لِلنَّاسِ اتَّخِذُونِي وَأُمِّيَ إِلَٰهَيْنِ مِن دُونِ اللَّهِ ۖ قَالَ سُبْحَانَكَ مَا يَكُونُ لِي أَنْ أَقُولَ مَا لَيْسَ لِي بِحَقٍّ ۚ إِن كُنتُ قُلْتُهُ فَقَدْ عَلِمْتَهُ ۚ تَعْلَمُ مَا فِي نَفْسِي وَلَا أَعْلَمُ مَا فِي نَفْسِكَ ۚ إِنَّكَ أَنتَ عَلَّامُ الْغُيُوبِ (116)
Tehdy řekl Bůh: „Ježíši, synu Mariin, zdaž řekl's kdy lidem: Vezměte si mne a matku mou za bohy vedle Boha?“ Řekl: „Chvála budiž tobě! Není na mně, abych říkal, co není pravdou. Kdybych byl podobně mluvil, ty zajisté byl bys věděl o tom, neboť ty víš, co ve mně jest, však já nevím, co v tobě jest. Ty zajisté jediným jsi znatelem tajemství |
مَا قُلْتُ لَهُمْ إِلَّا مَا أَمَرْتَنِي بِهِ أَنِ اعْبُدُوا اللَّهَ رَبِّي وَرَبَّكُمْ ۚ وَكُنتُ عَلَيْهِمْ شَهِيدًا مَّا دُمْتُ فِيهِمْ ۖ فَلَمَّا تَوَفَّيْتَنِي كُنتَ أَنتَ الرَّقِيبَ عَلَيْهِمْ ۚ وَأَنتَ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ شَهِيدٌ (117)
Neříkal jsem jim ničeho jiného, než cos nakázal mně: ‚Vzývejte Boha, Pána mého a Pána vašeho!‘ Dokud žil jsem mezi nimi na zemi, mohl jsem svědčiti proti nim ohledně skutků jejich, však poté, když vzal's mne k sobě, sám byl's dohlížitelem nad nimi, neboť tys všech věcí svědkem |
إِن تُعَذِّبْهُمْ فَإِنَّهُمْ عِبَادُكَ ۖ وَإِن تَغْفِرْ لَهُمْ فَإِنَّكَ أَنتَ الْعَزِيزُ الْحَكِيمُ (118)
Potrestáš-li je — jsou tvými služebníky: odpustíš-li jim — tyť zajisté mocný jsi a moudrý!“ |
قَالَ اللَّهُ هَٰذَا يَوْمُ يَنفَعُ الصَّادِقِينَ صِدْقُهُمْ ۚ لَهُمْ جَنَّاتٌ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا أَبَدًا ۚ رَّضِيَ اللَّهُ عَنْهُمْ وَرَضُوا عَنْهُ ۚ ذَٰلِكَ الْفَوْزُ الْعَظِيمُ (119)
Tehdy řekne Bůh: „V tento den prospěje pravdomluvným pravdomluvnost jejich: jim připraveny jsou zahrady, pod nimiž řeky tekou, v nichž přebývati budou věčně. Bůh spokojen jest s nimi a oni s ním a to štěstí jest veliké |
لِلَّهِ مُلْكُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ وَمَا فِيهِنَّ ۚ وَهُوَ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ قَدِيرٌ (120)
Bohu přináleží panství nebes i země a vše, co v obou se nalézá, a on nade všemi věcmi moc má.“ |
